Sláva Ukrajině! Zakarpatím po stopách Nikoly Šuhaje a ukrajinských hrdinů
Publikováno: 20.1.2024
FEJETON / Pokud si dobře vzpomínám, má nejzazší vzpomínka na Nikolu Šuhaje se váže k hodině českého jazyka na základní škole. Přesný rok si nepamatuji, ale muselo to být někdy krátce poté, co se rozpadl Sovětský svaz a Ukrajina se stala nezávislým státem. Paní učitelka nám četla ukázku z knihy Ivana Olbrachta „Nikola Šuhaj loupežník“ a pak jednotlivě obcházela všechny lavice a ukazovala fotky vrahů „loupežníka z Koločavy“, včetně domnělé sekery, kterou byl Nikola zabit. Udělalo to na mne dojem, protože v tom příběhu je skoro vše: napětí, láska ke krásné ženě, zrada a nakonec i vražda. Ale také jsem byl z jeho obsahu poněkud zmaten. Na jedné straně jsem poslouchal o mladíkovi, který chtěl měnit svět k lepšímu, a tak bohatým bral a chudým dával. Na druhé straně přitom zjevně porušoval zákon. Barvitě si vzpomínám, jak jsem tehdy nesměle zvedl ruku a poznamenal: „Paní učitelko, vždyť jste ale říkala, že Šuhaj okrádal lidi. A dokonce vraždil!“ Paní učitelka se šibalsky usmála a dále to nekomentovala. Myslím, že dobře chápala to, co já jsem se naučil až s odstupem času: že totiž mohou existovat lidé, kteří spadají do kategorie hrdiny i padoucha zároveň. A že se může i stát, že věci na první pohled odsouzeníhodné jeví se nám zpětně jako romantické. A konečně, že právě takovéto příběhy „na hraně“ mezi dobrem a zlem pak přitahují nejvíce pozornosti. Kouzlu legendy o Nikolovi Šuhajovi jsem definitivně podlehl až poté, co jsem si poslechl muzikál „Balada pro banditu“ od Milana Uhdeho a Miloše Štědroně. Tu hudbu a…