Slavnou válečnou doktrínu Rusů rozbilo „vražedné hračkářství“ na Ukrajině. V pasti uvízly obě strany
Publikováno: 7.2.2026
ESEJ / Válka na Ukrajině nepřinesla jen střet dvou armád, ale i zásadní otřes v samotných základech moderního vojenství. Ruské ozbrojené síly po selhání manévrové invaze opustily doktrínu hlubokých operací. Přešly k poziční opotřebovací válce, v níž dominují dělostřelectvo a bezpilotní prostředky. Masové nasazení dronů zásadně proměnilo bojiště a prakticky znemožnilo rychlé průlomy i rozsáhlé manévry kombinovaných sil. Konflikt se tak proměnil v technologicky nasycený zákopový pat, který připomíná minulé století. Ruské ozbrojené síly v průběhu invaze na Ukrajinu prodělaly zásadní doktrinální změnu. Po počátečním neúspěchu bleskového úderu se ruská armáda optimalizovala pro poziční válku, čímž fakticky opustila moderní manévrové vedení boje. Ruské jednotky přeorganizovaly svou strukturu, výzbroj i taktiku tak, aby dokázaly bojovat opotřebovací válku pozičním způsobem i s omezenými zdroji – s nekvalitně vycvičeným personálem, nedostatkem moderní techniky a slabším velením. Výsledkem je, že degradovaná ruská síla již pravděpodobně není schopna účinné manévrové války ve velkém měřítku. Ruská doktrína tak učinila z nouze ctnost: upřednostnila pomalý, metodický postup založený na drobných taktických ziscích a poziční ofenzivy s cílem udolat protivníka v dlouhém opotřebovacím konfliktu, místo aby usilovala o rychlé operační obchvaty. Jedinou ruskou „teorií vítězství” se stalo překonání ukrajinské obrany vyčerpáním a vyčkávání, až Západ ztratí vůli Kyjev nadále podporovat. Takový ústup od manévrové války představuje výrazný obrat oproti dřívější sovětské vojenské tradici. Kombinované operace zahrnující koordinovaný postup tanků, mechanizované pěchoty, letectva a dělostřelectva byly dlouho považovány za klíč k průlomu a vyvolání hybnosti na bojišti. Nyní však ruská armáda od integrace těchto složek prakticky rezignovala, protože k…