Sledujeme kolaps americké politiky usmiřování s Íránem. Jeho milice vyhlásily mobilizaci do boje
Publikováno: 9.2.2024
KOMENTÁŘ / Bidenova administrativa před odvetnými údery za zabití svých vojáků íránskými proxies vyslala signál Teheránu, že „nemá zájem na širší válce v blízkovýchodním regionu“. Přesto podle informací ředitele Middle East Institute Charlese Listera v noci na čtvrtek Íránem organizované milice v Sýrii, Iráku, Jemenu, Bahrajnu, Palestině a Libanonu vyhlásily mobilizaci do boje proti Američanům. Přesněji řečeno, zmíněná mobilizace přichází právě proto, že Teherán nevěří v odhodlání USA jít do ozbrojeného konfliktu. Pojetí založené na strachu z „eskalace“ vedlo v důsledku právě k bezprecedentní eskalaci. V rámci revize Bushovy politiky „budování demokracie v Iráku“ předložil jeho nástupce Obama pod nepříliš libozvučným heslem „Don’t do stupid shit“ revoluční přístup. Odmítl tradiční základy americké blízkovýchodní politiky a zaměřil se na „vyvažování“ mezi spojenci a nepřáteli. Kromě trestání Saúdů a vměšování do vnitřní politiky Izraele – bez nějž by možná „nepohodlný“ Netanjahu byl už v politickém důchodu – přišel Obama také s usmiřováním Íránu. Tato politika vůči zemi, která se od roku 1979 netají zuřivým nepřátelstvím k USA a celému Západu, byla ovšem založena na zcela chybné analýze íránského režimu. Formálně sekulární instituce Islámské republiky Írán jsou ještě v mnohem menší míře nějakým skutečným centrem moci, než jím bývaly kvazivlády a kvaziparlamenty komunistických států. V komunistické diktatuře takřka všechna klíčová rozhodnutí přijímaly nejprve ideologické struktury státostrany, zatímco na poslancích a ministrech bylo jen rozhodnutí schválená stranickými sjezdy a ústředními výbory převést do formy zákonů a realizovat. Obecně se mezi sovětology přijímá, že dotvořený režim v SSSR ovládaný komunistickou stranou musel brát ohledy na…