"Slepě pročínská" WHO čelí kritice, varování před koronavirem z Tchaj-wanu ignorovala
WHO nekriticky přebírala čínské informace a ignorovala varování, kritizují experti. Její šéf čelí výzvě k odstoupení.
Publikováno: 7.4.2020
Než WHO vyhlásila 11. března globální pandemii, uplynuly bezmála tři měsíce od okamžiku, kdy o nebezpečí koronaviru věděla. Už v prosinci loňského roku čínská nestátní média popsala svědectví zdravotníků z epicentra nákazy ve městě Wu-chan. Jednoho z lékařů tehdy čínská policie potrestala za "šíření pomluv". Muž na covid-19 zemřel, úřady pak obvinění stáhly.
Varování přitom už na konci prosince do WHO zaslal také Tchaj-wan. Ten Čína považuje za jednu ze svých provincií a vede s ním kvůli míře autonomie dlouhodobý spor, v rámci kterého hrozí také vojenským zásahem. WHO ignorovala i toto přímé varování a svým bezmála 200 členským státům ho nepředala.
"Zástupci organizace v čele s generálním tajemníkem Tedrosem Adhanomem Ghebreyesusem od začátku nešetřili chválou na reakci čínské vlády, prezentovali ji jako vzor i ostatním zemím," popisuje situaci z letošního ledna pro deník Aktuálně Filip Šebok, expert na Čínu z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.
Navzdory množícím se důkazům tak WHO až do 14. ledna přejímala oficiální čínské tvrzení, že nejsou důkazy pro přenos koronaviru mezi lidmi, a Ghebreyesus čínského prezidenta pochválil za otevřenost, se kterou o viru mluví. Ostatní země naopak kritizoval, když na nesrovnalosti upozorňovaly a když začaly postupně omezovat kontakty s Čínou.
Podle analytika Françoise Godementa z francouzského think-tanku Institut Montaigne toto počáteční váhání výrazně ovlivnilo například úřady v jeho domovské Francii, která prokázanou možnost šíření nákazy mezi lidmi oficiálně odmítala až do 20. ledna. V Číně pak podpory od WHO využila komunistická vláda k obhajobě před kritikou.
Neprofesionální WHO
Tchaj-wan kvůli odporu pevninské Číny členem WHO vůbec není. Od roku 2009 do roku 2016 měl status takzvaného pozorovatele, který mu dával přístup k zasedáním a průběhu rozhodování, podobný má například Vatikán.
"Bylo to dáno politickou situací, u moci byl tehdy prezident, který byl pro posilování vztahů s pevninskou Čínou. V roce 2016 ho ale vystřídala prezidentka Cchaj Jing-wen z Demokratické progresivní strany a Peking přistoupil k zmrazení vztahů," vysvětluje Šebok. Ostrov tak mimo jiné přišel i o svůj pozorovatelský status ve WHO.
"Je samozřejmě problém, když se země s jedním z nejlepších zdravotnických systémů na světě nemůže na práci WHO podílet," hodnotí Šebok. Tchaj-wan se tak například ke klíčovým informacím dostává pouze prostřednictvím Číny.
"Vzhledem k tomu, že WHO je apolitickou institucí, je toto chování podle řady odborníků neprofesionální," souhlasí Kateřina Procházková, analytička projektu Sinopsis. Tchaj-wan má navzdory blízkosti pevninské Číny k úterku méně než 400 nakažených a pět mrtvých.
Důkazem "zvláštního přístupu" WHO k Tchaj-wanu je podle Procházkové také nedávný rozhovor zástupce generálního ředitele Světové zdravotnické organizace, Kanaďana Bruce Aylwarda s veřejnoprávní hongkongskou stanicí RTHK. "Ten namísto toho, aby odpověděl na otázku zapojení Tchaj-wanu do WHO, předstíral, že dotaz neslyší a poté Skype rozhovor neočekávaně přerušil," popisuje Procházková.
Právě Aylward se podílel na zorganizování společné mise expertů z Číny a zástupců WHO, která navštívila i Wu-chan. Vzájemnou spolupráci Aylward nejprve označil za fantastickou, později ale přiznal neshody na znění zprávy, která na základě návštěvy vznikla. Číňané například odmítali virus označit za nebezpečný - toto slovo by se podle nich mělo užívat pouze u nemocí s vyšší smrtností.
WHO na incident v hongkongské televizi zareagovala prohlášením, ve kterém ujistila, že na boji s pandemií spolupracuje i s tchaj-wanskými odborníky. Případné členství ostrova ve WHO je podle nich otázkou shody jednotlivých států, ne organizace jako takové. Aylwardův profil mezitím z webových stránek WHO zmizel.
Systémový problém
Za WHO hovoří na veřejnosti zejména generální tajemník, kterým je od července 2017 zmíněný etiopský epidemiolog Ghebreyesus. "Byl zvolen jako zástupce takzvaného 'globálního jihu' (rozvojových zemí, pozn. red.) a snaží se zastupovat i Peking," tvrdí Šebok.
Právě o Ghebreyesusovo odvolání nyní usiluje petice zveřejněná na webu change.org. Podepsalo ji přes 730 tisíc lidí, kteří souhlasí s tím, že Etiopan není způsobilý WHO vést. Kroky šéfa organizace kritizuje i analytik Francois Godement. "Když se díváme na časový průběh a Ghebreyesusovy projevy, je jeho neochota kritizovat jakýmkoliv způsobem Čínu zjevná," hodnotí Francouz.
Svůj postoj k rizikům koronaviru WHO změnilo až v závěsu za Pekingem 23. ledna. Ve stejný den Čína vyhlásila v nakažené provincii Chu-pej karanténu. O něco později Ghebreyesus doporučil lékařské kontroly cestujících na letištích. S těmi začaly úřady na Tchaj-wanu ještě na konci loňského roku.
Analytik Šebok nicméně upozorňuje, že WHO byla kritizovaná nejen v případě současné pandemie koronaviru. "Během epidemie Eboly v roce 2015 například WHO podobně podceňovala rozsah a nebezpečí nákazy, protože to tak vyhovovalo vládě Guiney," připomíná další z nemocí, kterou mezinárodní organizace řešila.