Slovenský exministr: Trump se chtěl Grónskem zapsat do dějin, Dánové výrazně vnímají ruskou hrozbu
Publikováno: 3.2.2026
ROZHOVOR / Donald Trump sice vyloučil obsazení Grónska silou, svým nevybíravým vystupováním ve snaze připojit největší ostrov na světě ke Spojeným státům však poškodil křehké transatlantické vztahy. Právě o významu strategicky položeného Grónska, amerických ambicích i postoji české a slovenské vlády jsme hovořili s Miroslavem Wlachovským, slovenským exministrem zahraničí a někdejším velvyslancem v Dánském království. Jak hodnotíte snahu prezidenta Trumpa o získání Grónska? Rozumíte tvrzením americké administrativy o strategické nutnosti být v Grónsku nejen vojensky přítomen, ale přímo ho ovládat a vlastnit? Rozumím významu Grónska pro obranu severoamerického kontinentu, tomu však Američané i samotní Dánové a Gróňané rozumějí nejpozději od začátku studené války. Smlouva z roku 1951 proto Spojeným státům umožňuje masivní vojenskou přítomnost. Letecká základna Thule (dnes Vesmírná základna Pituffik) sehrávala v minulosti významnou roli a v době vrcholící studené války měly USA na ostrově až sedmnáct vojenských základen a na deset tisíc příslušníků vojenského i civilního personálu. Dnes zbývá pouze základna Pituffik, kde slouží jen asi dvě stovky příslušníků amerických ozbrojených sil. Dánové i Gróňané opakovaně deklarovali, že by další zvýšení americké vojenské přítomnosti uvítali a umožňují to již stávající dohody mezi Dánském a Spojenými státy. K tomu skutečně není nutné ostrov „vlastnit“. Celé to vnímám především jako ambici amerického prezidenta Trumpa, dříve obchodníka s nemovitostmi, zapsat se do dějin jako prezident, který významně rozšířil území USA. Jak významná je ruská a potažmo čínská hrozba v Arktidě, o kterou se mimo jiné opírají argumenty současné americké administrativy? Jde skutečně o významnou hrozbu. Zvláště Rusko remilitarizuje Arktidu…