Smrt v sedle: socialistická kovbojka, na kterou přišly rok po odhalení Stalinových zločinů tři miliony lidí
Publikováno: 25.8.2024
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Každý z nás má asi své známé herce spojené s nějakým konkrétním filmem. Nedávno zesnulého Rudolfa Jelínka (27. 2. 1935 – 10. 8. 2024) si jistě mnozí vtiskli do paměti v tak protikladných rolích jako majora kontrarozvědky Hradce ze seriálu 30 případů majora Zemana (1974–1979), jiní už předtím naopak jako Jana Kubiše z Atentátu (1964), obojí v režii Jiřího Sequense. Já sám si ho zase nejvíc pamatuji jako budoucího žokeje Tomáše Boučka v režijní prvotině Jindřicha Poláka (5. 5. 1925 – 22. 8. 2003) Smrt v sedle (1958). Snad i pro pocit, že málokterý film jsem v první polovině 60. let vídával jako kluk v televizním vysílání tak často. Chodil jsem tehdy do Tábornického oddílu ČSAV, tak trochu skrytého oddílu skautského, který se později při obnově skautingu stal jeho integrální součástí. A westernovou poetiku filmu jsem pociťoval jako přirozený výraz našich romantických chlapeckých ideálů, jakkoli v samotném příběhu byly tyto ideály naopak předmětem ideologicky podložené kritiky. A že byl film barevný a v jedné své verzi dokonce širokoúhlý, to jsem si z tehdejších malých černobílých televizních obrazovek také sotva mohl odvodit. Bez braku není ani umění Dnes se mi případ Smrti v sedle jeví tak trochu podobný případu Fričova filmu Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949). Také on měl být parodií na brakovou literaturu, svou návštěvností téměř 4,5 milionu diváků budí však dojem, že ti ho jako parodii příliš nevnímali a šli si po svém vychutnat sladkobolnost ztraceného prvorepublikového kýče. Víc než třímilionová návštěvnost Smrti v sedle napovídá, že u ní mohlo dojít k podobnému úkazu, kdy hlad po vydavatelsky eliminovaných sešitových…