Smrtící koktejl české ekonomiky. Dalšího zpřísňování měnové politiky se prozatím nedočkáme
Publikováno: 13.6.2023
"Česká národní banka na svém posledním zasedání ponechala znovu základní úrokovou sazbu na stávajících 7 procentech." Tuto větu slýcháme z médií již od léta minulého roku, kdy se funkce guvernéra ČNB ujal Aleš Michl a zároveň došlo k obměně některých jmen ze sedmičlenné bankovní rady. Tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu nahradili Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Spolu s personální obměnou přišla i obměna měnově-politického charakteru. Najednouse poměr hlasujících pro zpřísnění měnové politiky změnil z 5:2, jak tomu bylov “Rusnokově postcovidové éře”, na 2:5. Po odchodu Marka Mory z postu viceguvernéra jsme byli svědky na předešlých zasedáních dokonce poměru 6:1 pro ponechání sazebna stávající úrovni. Jediným jestřábem se tak v ČNB stal Tomáš Holub. Předzvěst zvýšení sazeb v červnu? Minulé zasedání přineslo zajímavou informaci, kterou jsme mohli postřehnoutze zápisu z jednání bankovní rady. V něm bylo uvedeno, že “dva členové bankovní rady, Karina Kubelková a Tomáš Holub, se v prvním kole hlasování vyslovili pro zvýšení sazeb o 0,50 procentního bodu, ve snaze o nalezení konsenzu následně podpořili návrh na růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Ve druhém kole tak pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu hlasovali tři členové bankovní rady, a to Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub.” Slova viceguvernérky Evy Zamrazilové před zasedáním o možném snižování sazeb již v září tak nyní působí poměrně zvláštně s přihlédnutím na fakt, že v zápise z posledního zasedání ČNB se píše: „Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím…