Smutná zpráva: Meky odešel za Johnem a Georgem do nebe

<img width="1920" height="1279" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/11/profimedia-0392812665-2.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/11/profimedia-0392812665-2.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/11/profimedia-0392812665-2-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/11/profimedia-0392812665-2-1024x682.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/11/profimedia-0392812665-2-768x512.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/11/profimedia-0392812665-2-1536x1023.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/11/profimedia-0392812665-2-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" />Nikdy nezapomenu na ten koncert na Bratislavské lyře v hlubokých sedmdesátkách, v době, kdy - co se týče hudby - panoval v Čechách absolutní úhor. I přes obrazovku jsme doma v obýváku náhle ucítili obrovskou energii několika muzikantů, kteří si dohromady říkali Modus. Ján Lehotský, Marika Gombitová a kluk s úzkou kravatou a v brýlích bez obrouček. Vypadal jako student a vyzařovalo z něj něco, co se nedalo zakázat, ale co se do gulášového socialismu fakt nehodilo. Meky Žbirka „čpěl“ Západem. Konečně, měl to v genech. Maminka byla Angličanka, anglicky se naučil stejně dobře jako slovensky a česky. A navíc disponoval něčím navíc: nepopsatelnou noblesou, slušností a - samozřejmě - talentem. Modus byl sběrem silných osobností, čili se zákonitě záhy rozpadl do sólových kariér svých frontmanů. Když Meky v roce 1980 vydal první vlastní album, hned to byla trefa do černého. Doktor sen s písničkami jako nesmrtelná Balada o pol'nych vtákoch, Ako obrázok či V slepých uličkách (duet s Marikou Gombitovou) uchvátil hudební fandy na „federální úrovní“, díky čemuž mohl Žbirka o dva roky později přijmout indiánské jméno „Ten, který vyfoukl Gottovi po čtrnácti letech Zlatého slavíka“. Jiní by se snažili zopakovat úspěch, Meky se svým věrným druhem, kytaristou a producentem Laco Lučeničem hledali ve skupině Limit další, progresivní hudební cesty. Z nich se ovšem zpěvák vždy vracel k tomu, co mu bylo bytostně vlastní – k jednoduché písničce se silným melodickým nápadem. K jeho absolutním hitům patřily písně jako Atlantida, Biely kvet, 22 dní, a konečně i píseň Někdy stačí dát jen dech, jež léta otevírala „novácký“ seriál Ordinace v růžové zahradě. Svůj životní sen si hudebník splnil v roce 2015, když nahrál album v ikonickém britském studiu Abbey Road, kde byli doma jeho milovaní Beatles. Kdysi jsem požádal slovenského básníka a spisovatel Borise Filana, který Žbirku důvěrně znal, o krátký příspěvek k jeho kulatinám. Uzavřel jej slovy: „Má senzační humor, přijatelnou důstojnost a tlumený lesk kvalitního stříbra. Meky splňuje naše představy Angličana, jakých je už málo i ve Velké Británii. Můj syn Oliver jednou řekl, že Meky nestárne, jenom získává patinu, jako drahé kufry z nejkvalitnější kůže. Prozradím vám jedno tajemství: Miro Žbirka je v Praze usazený ztracený člen skupiny Beatles.“ Miro Žbirka odešel ve středu, ve věku 69 let, do hudebního nebe. Co dodat? Pozdravuj Johna a George, Meky.

#Hlavní stránka #Kultura #Miro Žbirka #nekrolog #nemoc #zpěvák

Publikováno: 11.11.2021

Nikdy nezapomenu na ten koncert na Bratislavské lyře v hlubokých sedmdesátkách, v době, kdy -co se týče hudby - panoval v Čechách absolutní úhor. I přes obrazovku jsme doma v obýváku náhle ucítili obrovskou energii několika muzikantů, kteří si dohromady říkali Modus. Ján Lehotský, Marika Gombitová a kluk s úzkou kravatou a v brýlích bez obrouček. Vypadal jako student a vyzařovalo z něj něco, co se nedalo zakázat, ale co se do gulášového socialismu fakt nehodilo. Meky Žbirka „čpěl“ Západem. Konečně, měl to v genech. Maminka byla Angličanka, anglicky se naučil stejně dobře jako slovensky a česky. A navíc disponoval něčím navíc: nepopsatelnou noblesou, slušností a - samozřejmě - talentem. Modus byl sběrem silných osobností, čili se zákonitě záhy rozpadl do sólových kariér svých frontmanů. Když Meky v roce 1980 vydal první vlastní album, hned to byla trefa do černého. Doktor sen s písničkami jako nesmrtelná Balada o pol'nych vtákoch, Ako obrázok či V slepých uličkách (duet s Marikou Gombitovou) uchvátil hudební fandy na „federální úrovní“, díky čemuž mohl Žbirka o dva roky později přijmout indiánské jméno „Ten, který vyfoukl Gottovi po čtrnácti letech Zlatého slavíka“. Jiní by se snažili zopakovat úspěch, Meky se svým věrným druhem, kytaristou a producentem Laco Lučeničem hledali ve skupině Limit další, progresivní hudební cesty. Z nich se ovšem zpěvák vždy vracel k tomu, co mu bylo bytostně vlastní – k jednoduché písničce se silným melodickým nápadem. K jeho absolutním hitům patřily písně jako Atlantida, Biely kvet, 22 dní, a konečně i píseň Někdy stačí dát jen dech, jež léta otevírala „novácký“ seriál Ordinace v růžové zahradě. Svůj životní sen si hudebník splnil v roce 2015, když nahrál album v ikonickém britském studiu Abbey Road, kde byli doma jeho milovaní Beatles. Kdysi jsem požádal slovenského básníka a spisovatel Borise Filana, který Žbirku důvěrně znal, o krátký příspěvek k jeho kulatinám. Uzavřel jej slovy: „Má senzační humor, přijatelnou důstojnost a tlumený lesk kvalitního stříbra. Meky splňuje naše představy Angličana, jakých je už málo i ve Velké Británii. Můj syn Oliver jednou řekl, že Meky nestárne, jenom získává patinu, jako drahé kufry z nejkvalitnější kůže. Prozradím vám jedno tajemství: Miro Žbirka je v Praze usazený ztracený člen skupiny Beatles.“ Miro Žbirka odešel ve středu, ve věku 69 let, do hudebního nebe. Co dodat? Pozdravuj Johna a George, Meky.