Smutný osud Josefa Lady: Pořezal si oko a dceru mu zabily bomby
Publikováno: 15.12.2023
HISTORIE / Zasněžené kopce, stříšky vesnických domečků, světélka ze světniček. Ponocný, oblečený do dlouhého huňatého kožichu, si k ústům přikládá roh a druhou rukou se opírá o sukovici, zatímco u nohou mu sedí typický vesnický voříšek. Kouzelný čas zimy a vánočních svátků na obrazech Josefa Lady dojímá už po celá desetiletí. Jeho životní příběh měl přitom k pohádce leckdy hodně daleko. Pod rukama geniálního umělce Josefa Lady ožívají vzpomínky na jeho dětství i rodnou vesnici, v níž čas plyne od jara do zimy mezi prací a drobnými radostmi. Jeho obrazy se svým nezapomenutelným rukopisem, humorem i poetičností vtiskly do povědomí celé generace dětí i dospělých. Jsou plné potutelného smíchu těch nejmenších i výkřiků z místní hospody, nechybějí ani vychytralí kocouři, kozli nebo vodníci a čerti. Sám Pablo Picasso, proslulý španělský malíř a sochař, o Ladovi prohlásil: „Ten muž zachází s formou stejně svobodně jako já! To je nejlepší český malíř!“ Kolébka mu byla osudnou V posázavské vesničce Hrusice, uprostřed kopců a zalesněných vrchů, se do rodiny vesnického ševce 17. prosince roku 1887 narodil synek Josef, nejmladší ze čtyř dětí. Když mu bylo pouhých šest měsíců, vypadl z kolébky a dopadl obličejem přímo na knejp, ševcovský nůž svého tatínka. Bolestivé zranění oka se už nikdy úplně nezahojilo a malý chlapec na něj přestal vidět. Sám Lada o svém zranění nikdy nechtěl příliš mluvit, svěřil se s ním jen nejužšímu okruhu přátel. Budoucí malíř vyrůstal v malém domečku s jedinou velkou světnicí, malou síňkou, chlévem, stodůlkou a menším chlévem pro husy a čuníka. Netrápilo jej, že jeho…