Sociální síť LinkedOut hledá práci odstrkovaným. Odříznout se od minulosti je problém

#Ekonomika

Publikováno: 20.1.2020

LinkedOut vypadá podobně jako velmi populární profesní sociální síť LinkedIn. Ta má dnes 630 milionů uživatelů po celém světě, v Česku více než 1,5 milionu. Lidé přes ni hledají práci nebo shánějí kontakty z oboru.

LinkedOut, kterou spustilo francouzské sdružení Entourage a z testovací verze teď přechází do ostrého provozu, začíná uživatele teprve postupně nabírat. Cílem je především zviditelnění profilů lidí, kteří mají za sebou nějakou nestandardní životní zkušenost a chtějí se vrátit do normálního života. A jejich propojení s firmami, které by jim daly šanci vydělat si peníze na nový život.

A tak na síti nahlédnete například do životopisu třiačtyřicetileté Lamiy, která sama vychovává tři děti, bydlí s nimi v sociální ubytovně a ráda by získala stabilní práci v obchodě nebo někde jako recepční. Nebo do profilu čtyřicetiletého Miaha, který má za sebou prý několik podivných prací a nyní bydlí na ubytovně armády spásy a hledá zaměstnání na plný úvazek, které by mu umožnilo získat nezávislost. 

V Česku podobná síť zatím nefunguje. Problémy s hledáním zaměstnání řeší s lidmi na okraji společnosti především neziskové organizace. 

"O sociální síti LinkedOut zatím nemáme detailní informace, ale podle našeho názoru by mohla představovat užitečnou platformu. V současné době sahají zaměstnavatelé po různých možnostech, jak hledat kandidáty. Kontaktují i věznice či Probační a mediační službu. Sociální síť, která může generovat pro určité pozice vhodné kandidáty, by u zaměstnavatelů našla své využití a časem pravděpodobně i patřičné vytížení," míní Veronika Friebová ze společnosti Rubikon Centrum, která pomáhá s návratem do běžného života lidem po výkonu trestu. 

Luděk Kalousek ze společnosti Sananim, která se zase zaměřuje na pomoc uživatelům návykových látek, by si takovou síť u nás dovedl představit jako anonymní katalog zájemců o práci a firem, které se rozhodly v této skupině rekrutovat. "Ale zveřejňovat svůj handicap i s osobními údaji bych určitě nikomu nedoporučil," míní Kalousek. 

Bariéra je v hlavách manažerů

Podle něj obtížnost s hledáním práce záleží na míře handicapu. "Klient po střednědobé či komunitní léčbě drogové či alkoholové závislosti nebo klient v programu doléčování má zpravidla svoji motivaci ke změně životního stylu ujasněnou. Těžké je ale v rámci přijímacího řízení o tom přesvědčit i budoucího zaměstnavatele nebo se zveřejnění tématu závislosti v minulém životním období vyhnout. V případě, že má klient více handicapů, například další zdravotní komplikace nebo psychiatrickou diagnózu, pak je velmi náročné už samotné hledání práce," vysvětluje Luděk Kalousek. 

S tím souhlasí i Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje pracovní portály. "Bariéra v uplatnění lidí s handicapem na trhu práce je stále především v hlavách manažerů firem, kteří jdou při hledání uchazečů cestou nejmenšího odporu. Pro ně je nejjednodušší najít kandidáta, který přesně odpovídá požadavkům, a ne hledat možnosti, jak do práce začlenit i člověka s nějakým handicapem," říká Dombrovský. 

Lidem "s nálepkou" trochu ulehčila hledání práce v posledních letech situace na trhu práce. Česko má minimální nezaměstnanost a firmy marně hledají nové zaměstnance. Předsudků se ale společnost ještě nezbavila. 

"Firmy hledají už i na okrajích pracovního trhu. Ale ještě se nenaučily s těmito uchazeči, zaměstnanci pracovat. Otázka, kterou bych si jako zaměstnavatel kladl, by nebyla: 'Zvládne pro mě uchazeč s nestandardní minulostí pracovat', ale spíše: 'Co mohu udělat pro to, aby uchazeč s nestandardní minulostí práci dlouhodobě zvládl k mojí i své vlastní spokojenosti," říká Kalousek.

Předsudkem je podle něj především to, že personalisté posuzují kompetence v historii kandidáta, nikoli kompetence v současnosti. 

Loajalita za šanci

"Nyní je na trhu práce dobrá situace. I proto se nám daří šířit mezi zaměstnavateli osvětu a informace o dobré praxi. Lidé s trestní minulostí mohou být stejně kompetentní jako zaměstnanci s čistým trestním rejstříkem a často jsou i více loajální, protože jsou zaměstnavateli vděční za poskytnutou šanci," říká Friebová.

Oběma nadacím se vyplatilo oslovovat zaměstnavatele přímo. "Oslovujeme firmy cíleně s pečlivě zpracovaným profesním profilem klienta i podmínkami, které pro zahájení dobré spolupráce potřebuje," vysvětluje Kalousek. 

Na Rubicon Centrum se dokonce v poslední době firmy obracejí samy. "V současné době se nám daří najít zaměstnání pro každého třetího kandidáta. Někteří zaměstnavatelé mají ale stále obavu z majetkové nebo násilné trestné činnosti. Kandidáti mívají i jiné překážky, než je záznam v rejstříku trestů. Často je omezuje jejich zdravotní stav nebo například zákaz řízení. V takových případech jim pomáháme zvýšit jejich kompetence prostřednictvím rekvalifikace nebo pro ně hledáme vhodné uplatnění s ohledem na jejich omezení," dodává Friebová.