Sopka v Antarktidě chrlí zlato. Vědci řeší záhadu, jak se dostává do vzduchu
Publikováno: 5.7.2026
Sopky při erupcích nejčastěji chrlí žhavou lávu, sopečný popel a prach, kameny a různé plyny. Na odlehlém Rossově ostrově v Antarktidě se však nachází opravdový unikát. Tamní aktivní sopka Mount Erebus totiž podle vědců uvolňuje do atmosféry kromě lávy a popela i mikroskopické krystaly ryzího zlata. Mount Erebus je nejjižněji položená aktivní sopka na světě, typický antarktický stratovulkán s trvalým lávovým jezerem na vrcholu. Právě z tohoto jezera žhavé lávy unikají plyny, v nichž byly opakovaně nalezeny mikroskopické částice zlata. Studie publikovaná už v roce 1991 v časopise Geophysical Research Letters odhaduje, že sopka denně „vydechne“ asi 80 gramů zlatého prachu, který se může rozptýlit až do vzdálenosti 1 000 kilometrů. Zlato v sopečných emisích přitom není zcela neznámé. Stopová množství byla zaznamenána například na havajské Kīlauei, italské Etně nebo mexickém El Chichónu. Mount Erebus je ale zatím jediným známým případem, kde se zlato objevuje ve formě dokonale tvarovaných krystalů. „V plynech jsme našli částice ryzího zlata o velikosti mikrometrů,“ uvádí tým geochemičky Kimberly Meekerové z New Mexico Institute of Mining and Technology. Pod elektronovým mikroskopem mají tyto částice podobu „komplexních, fasetovaných, téměř dokonale geometrických krystalů“, nikoli nepravidelných zrnek. Pro vědce ale stále zůstává záhadou, jak se zlato z magmatu vůbec dostane do plynné fáze – a navíc v takto uspořádané podobě. Samotné zlato se totiž neodpařuje jako voda. Jeho bod varu je mnohem vyšší než teploty běžné v sopečných systémech. Předpokládá se proto, že se váže na těkavé sloučeniny obsahující chlor nebo síru, které ho „unesou“ v…