Souboj o Bílý dům III: Trump terčem atentátu a Harrisová nahradila Bidena, letošní volby jsou výjimečné
Publikováno: 7.8.2024
Republikáni za sebou mají nominační sjezd, na němž do souboje o Bílý dům oficiálně vyslali bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ten si za svého případného viceprezidenta vybral J. D. Vance. Sjezd se konal bezprostředně po neúspěšném pokusu o atentát na republikánského kandidáta. Vzápětí ale přišel reset v podobě odstoupení současného prezidenta Bidena. Už tak zvláštní volby se tak během týdne proměnily v historicky zcela výjimečnou událost. Do samotného hlasování zbývají asi tři měsíce a v mnoha ohledech to je, jako by se teď začínalo od začátku. Odstoupení obhajujícího prezidenta už Spojené státy zažily a shodou okolností se to po druhé světové válce dvakrát stalo demokratům. V roce 1952 takto skončil Harry Truman a v roce 1968 Lyndon Johnson. V obou případech ale k odstoupení došlo už v březnu, a strana tak měla dost času na hledání nástupce. Zároveň ještě nefungoval současný model primárek a na výběr nominanta měl daleko větší vliv stranický sekretariát. Joe Biden odstoupil asi měsíc před sjezdem, poté, co od voličů v primárkách získal mandát. Politické násilí v rozdělené zemi Ani atentát na kandidáta bohužel není sám o sobě historicky bezprecedentní. V témže roce, kdy se obhajoby vzdal Johnson, byl běhen kampaně k primárkám zavražděn Robert Kennedy, bratr prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a otec Roberta Kennedyho ml., jenž se chce o Bílý dům ucházet letos. Přes všechna vyjádření, která zdůrazňovala, že násilí do americké politiky nepatří, je smutným faktem, že je součástí americké politické tradice. Efekt, kdy obě strany volaly po zklidnění rétoriky, byl očekávatelně krátkodobý. Žádná změna se nekoná. Trumpovi se mírně zvedla čísla obliby, ale je docela možné, že to bylo způsobeno spíš docela úspěšným sjezdem než nepodařeným pokusem o atentát. Vlna solidarity a alespoň krátkodobého sjednocení, již Amerika zažila po postřelení Ronalda Reagana, se nekonala. Závěry…