Soud v Břeclavi zamítl nárok Lichtenštejnů

<img width="688" height="412" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/minaret-lednice.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="zamek-lednice.com" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/minaret-lednice.jpg 688w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/minaret-lednice-300x180.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/minaret-lednice-385x230.jpg 385w" sizes="(max-width: 688px) 100vw, 688px" />Okresní soud v Břeclavi zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace žádala vydání majetku, který podle Lichtenštejnů neoprávněně užívá český stát. Jednalo se například o Lednicko-valtický areál, ale také o lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že český stát její majetek zabavil nezákonně na základě Benešových dekretů. Nadace podala v roce 2018 žaloby k celkem 26 okresním soudům v České republice. Břeclavský soud je jen jedním z nich. Nadace argumentovala tím, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, a navíc byl hlavou suverénního státu. Konfiskace majetku byla tedy podle nadace nezákonná. Podle tehdejšího správního orgánu se však František Josef II. ve 30. letech přihlásil k německé národnosti, a proto se na něj Benešovy dekrety vztahovaly. Žalobě u břeclavského soudu čelilo celkem 14 státních institucí, mezi nimiž byly Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Lesy ČR, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jejich právní zástupci všechny nároky Lichtenštejnů odmítli s poukazem na to, že konfiskační řízení proběhlo oprávněně. Rod Lichtenštejnů patřil před druhou světovou válkou k nejbohatší šlechtě v Československu, rozsáhlé majetky vlastnili zejména na Moravě. O značnou část majetku však přišli v důsledku pozemkových reforem v době po první světové válce, zbytek jim byl zabaven po druhé světové válce s odkazem na Benešovy dekrety.

#Hlavní stránka #Zprávy #benešovy dekrety #Břeclavsko #lichtenštejnové #žaloba

Publikováno: 11.2.2022

Okresní soud v Břeclavi zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace žádala vydání majetku, který podle Lichtenštejnů neoprávněně užívá český stát. Jednalo se například o Lednicko-valtický areál, ale také o lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že český stát její majetek zabavil nezákonně na základě Benešových dekretů. Nadace podala v roce 2018 žaloby k celkem 26 okresním soudům v České republice. Břeclavský soud je jen jedním z nich. Nadace argumentovala tím, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, a navíc byl hlavou suverénního státu. Konfiskace majetku byla tedy podle nadace nezákonná. Podle tehdejšího správního orgánu se však František Josef II. ve 30. letech přihlásil k německé národnosti, a proto se na něj Benešovy dekrety vztahovaly. Žalobě u břeclavského soudu čelilo celkem 14 státních institucí, mezi nimiž byly Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Lesy ČR, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jejich právní zástupci všechny nároky Lichtenštejnů odmítli s poukazem na to, že konfiskační řízení proběhlo oprávněně. Rod Lichtenštejnů patřil před druhou světovou válkou k nejbohatší šlechtě v Československu, rozsáhlé majetky vlastnili zejména na Moravě. O značnou část majetku však přišli v důsledku pozemkových reforem v době po první světové válce, zbytek jim byl zabaven po druhé světové válce s odkazem na Benešovy dekrety.