Soudce Šott na straně obhajoby Andreje Babiše
Publikováno: 3.5.2023
Soudce Jan Šott dokončil rozsudek v kauze Čapí hnízdo a dozorový žalobce Jaroslav Šaroch podá odvolání. Šottovo písemné odůvodnění vyvolává nejasnosti nejen v dotační kauze kontroverzního projektu Andreje Babiše, ale i v její reklamní větvi, která ještě není po obnovení vyšetřování ukončena. Jan Šott převzal argumentaci Babišových obhájců. To se mimo jiné projevuje selektivním vyhodnocením výpovědí některých svědků tam, kde nepřitěžují Andreji Babišovi a jeho manažerce Janě Nagyové. Podnikatel Jan Bareš například uvedl, že majitel Agrofertu celou stavbu řídil a ovlivňoval, a projekt byl od počátku propojený s holdingem. Toto svědectví nevzal soud v potaz, ale použil jeho jinou část, jež nahrála obžalovaným. Soudce také přisvědčil obhajobě, že Farma Čapí hnízdo měla na dotaci nárok, jelikož nepodnikala s Agrofertem na společném trhu. To je v rozporu nejen s obžalobou, ale i s tvrzením Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Holding byl podle něj finančně i personálně propojený s Čapím hnízdem, což pravidla neumožňují. Žadatel o dotaci uváděl zkreslené a nepravdivé údaje, a porušoval tak zákon. Společnost Imoba, na jejíchž pozemcích byl vybudován areál Čapí hnízdo, musela kvůli závěrům OLAF vrátit padesátimilionovou dotaci. Mohla přitom podat správní žalobu a rozhodnutí evropských orgánů rozporovat. Proč křivé výpovědi? Dále je těžko srozumitelné, proč soudce Šott uložil dozorovému Městskému státnímu zastupitelství v Praze, aby se zabývalo podezřením z křivých výpovědí finanční ředitelky Agrofertu Lenky Procházkové a tehdejšího manažera Čapího hnízda Františka Šlingra. Procházková mimo jiné popřela, že jednala o úvěru pro Farmu Čapí hnízdo. Šlingr soudu tvrdil, že Babiš do náležitostí Čapího hnízda nezasahoval. Jejich výpovědi však zpochybnili jiní svědci a Šott uvedl, že jsou zjevně nepravdivé. Na tím se pozastavuje advokát Aleš Rozehnal. „Této části odůvodnění rozsudku se nedá porozumět. Pokud by měla společnost Farma…