Soudruzi hulváti, to jste přepálili. Zpráva o jedné demagogické lži a politickém koňském handlu
Publikováno: 7.2.2026
KOMENTÁŘ / Toto je zpráva o cestě jedné lži, a o tom, kterak si jednou vypuštěná lživá nálepka žije vlastním životem. Cesta od nevinné, možná nedomyšlené úvahy politologa Lubomíra Kopečka až ke zlovolné macinkovsko-turkovské demagogii, k závažným zahraničněpolitickým rozhodnutím a nekončící přehlídce politického hulvátství. A také, logicky, k nabitému Staroměstskému náměstí – já osobně jsem ho ještě nikdy takto natřískané neviděl, a to tam poblíž žiji osmdesát let. Dokonce i nechvalně slavná demonstrace převážně dovezených lidí a milicionářů z února 1948, jak dokazují fotky, vykazuje při pozornějším pohledu mnohem víc prázdných míst než ta „naše“. Totéž se týká i smutně proslulé manifestaci Věrnosti Říši z roku 1942 při heydrichiádě. A to nemluvím tentokrát o souběžně zaplněném dolním Václaváku a dalších českých náměstích. Staromák, který jsem absolvoval celý, byl plný naštvaných, ale pořád ještě tolerantních a laskavých lidí s humorem a nadhledem, což jsou vlastnosti, které protistraně, jak jsem také osobně pozoroval, notoricky scházejí. Byl to jasný vzkaz: soudruzi hulváti, zprava i zleva, to jste trochu přepálili. Jednou vypuštěná lež Politolog Lubomír Kopeček, jistě úctyhodný muž, nedávno publikoval v Deníku N formou rozhovoru úvahu, jejíž hlavní tezi tučným písmem redakce obmyslně vytáhla na titulní stranu novin: HLAVA STÁTU – HLAVA OPOZICE (za tu účelovou grafickou úpravu samozřejmě profesor Kopeček neodpovídá). Ale prezident je, jak se i jinde s gustem prezentuje, jednou provždy orazítkován. Pod zmíněným nadpisem vidíme jako karikaturu nešťastnou hlavu prezidenta, jenž s ne zrovna optimistickým výrazem rozvinuje prezidentskou stuhu PRAVDA VÍTĚZÍ. Vykukuje přitom i se stuhou z hromady z…