Španělsko zvažuje základní příjem všem. Před rozdáváním peněz ale experti spíš varují

#Ekonomika

Publikováno: 9.4.2020

Calviňová ustavení univerzálního základního příjmu pro necelých 47 milionů obyvatel Španělska zmínila v neděli na televizní stanici La Sexta. Vláda chce podle ní návrh na zavedení tohoto ekonomického opatření vypracovat co nejdříve.

Podle španělského deníku El País, který se odkazuje na nejmenované zdroje z vlády, zvažuje levicová koalice premiéra Pedra Sáncheze, že by lidé měsíčně dostávali 440 eur (12 000 korun).

Minimální mzda v této zemi činí 950 eur měsíčně (26 000 korun). Ve Španělsku je ale mnoha pracovníkům měsíční mzda za rok vyplácena celkem čtrnáctkrát - na ty se vztahuje oněch 950 eur. U pracovníků, kteří výplatu pobírají normálně dvanáctkrát za rok, je minimální mzda stanovena na 1108 eur (30 tisíc korun).

Pro zavedení základního nepodmíněného příjmu se tento týden vyslovil i Pablo Iglesias, šéf krajně levicové strany Podemos, která ve Španělsku vládne spolu se Sánchezovými socialisty. Podle Iglesiase bylo toto opatření nutné zavést už před nynější krizí.

S tím zřejmě souhlasí i Calviňová. Tento hospodářský nástroj má totiž sice primárně pomoci lidem teď v době nouze, Calviňová by ale ráda, aby základní nepodmíněný příjem zůstal trvalým, strukturálním opatřením.

Hrozí nižší motivace pracovat

Pravidelné vyplácení určité částky všem obyvatelům neexistuje v žádné zemi na světě, byť s tím některé státy experimentovaly. Jde o starý koncept, který má po celém světě mezi ekonomy a sociology řadu příznivců i odpůrců, pravidelně se konají jejich konference a sjezdy.

Nejznámější je zřejmě experiment z Finska, kde byla dvěma tisícům náhodně vybraných nezaměstnaných posílána v letech 2016 až 2018 částka 560 eur (k dnešnímu kurzu přes 15 tisíc korun). 

"Ač tento nástroj může zafungovat v mimořádných situacích, určitě bych neuvažoval o jeho dlouhodobém využití. Jednak takto rozsáhlé opatření bude mít i při jeho krátkém využití významný dopad do veřejných financí, což pro již tak zadlužené Španělsko může představovat zásadní problém v budoucnu. V případě trvalého zavedení zaručeného příjmu je také otázkou to, zdali by nevedl k poklesu produktivity v důsledku nižší motivace pracovat," uvedl k plánům Španělska ekonom Komerční banky Martin Gurtler. Španělsko má dlouhodobě jeden z nejvyšších dluhů ze zemí Evropské unie.

Stejně jako řada dalších států i Španělsko registruje za březen kvůli koronaviru zvýšený počet nezaměstnaných, a sice o více než 300 tisíc. Celkový počet lidí bez práce se tak podle ministryně práce Yolandy Díazové vyšplhal na 3,54 milionu. 

Gurtler považuje za vhodnější a z hlediska státního rozpočtu méně devastující například kurzarbeit, tedy vyplácení příspěvku na mzdy ze strany státu, což zavedlo i Česko. "To, co považuji v současné chvíli za zbytečné, je především plošný charakter opatření ve formě zaručeného příjmu. Ať už jde o jakoukoliv ekonomiku, ne všechny domácnosti či firmy jsou koronavirovou krizí významně zasaženy," doplnil Gurtler. 

Ani hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek nevidí krok španělské vlády jako nejšťastnější. "Osobně nejsem nakloněný tomuto konceptu jako takovému, ale zavádět ho v době extrémní ekonomické nejistoty považuji za mimořádně rizikový nápad. Jak ve Španělsku, tak v Česku je žádoucí zaměřit se spíš na udržení pracovních míst," sdělil Sobíšek.

Helikoptérové peníze jako krajní řešení

Podle hlavního ekonoma Czech Fundu Lukáše Kovandy by krajním řešením pro zotavení z koronavirové pandemie mohlo být také tzv. "shazování peněz z vrtulníku". Opatření známé také jako helikoptérové peníze je na rozdíl od nepodmíněného příjmu, který je záležitostí vlády, nástrojem centrální banky. Česká národní banka (ČNB) by po přechodnou dobu odkupovala od vlády dluhopisy za nově vytvářené koruny, přičemž dluhopisy by již nebyly nikdy splaceny.

Schválení jednorázového příspěvku 25 tisíc korun živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které prosadila česká vláda, podle odborníků nelze za příklad tohoto opatření považovat. Takzvané helikoptérové peníze by se především musely vztahovat na většinu obyvatel země.

"Příspěvek 25 tisíc korun pro OSVČ se týká výrazné menšiny obyvatel. V případě, že by se však mimořádné příspěvky rozšiřovaly i na další početné skupiny obyvatel, již bychom o 'shazování peněz z vrtulníku' mohli začít hovořit," vysvětlil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. 

"Plošný příspěvek živnostníkům vrtulníkové peníze vzdáleně připomíná. Nicméně z definice představují helikoptérové peníze prostředky poskytnuté co nejširší vrstvě obyvatel bez ohledu na to, do které profesní skupiny patří," vyjádřil se stejně i analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Nicméně člen bankovní rady ČNB Aleš Michl se ve svém aktuálním textu k této myšlence přihlásil jako k jednomu z řešení, které by zamezilo očekávanému hrozivému propadu HDP. "Situaci (propad HDP - pozn. red.) lze ze strany ČNB zmírnit výrazným zlevněním peněz a zasazením se o stabilitu bankovního systému. Peníze, cash, pak musí vláda lidem a podnikatelům doslova rozdat," uvedl Michl v článku zveřejněném na webu národní banky.