SPD má problém. Na její místo se derou noví sekáči
Publikováno: 11.9.2024
Ještě nedávno byl Okamura optimistický, když prohlašoval, že chce být součástí další vlády. „Ve sněmovně jsou jen dvě opoziční strany, a pro nás tak tady ani není jiný partner k jednání než ANO, ať si o Andreji Babišovi myslíme, co chceme,“ říkal v březnu. Za zády se mu ale už v té době tvořil problém v podobě Šlachtovy Přísahy, podporované Motoristy, a koalice STAČILO!, cílící na jeho voliče. První jmenovaná koalice v průzkumech roste a dotahuje se na SPD. A to především díky postavě Filipa Turka, který zazářil ve volbách do Evropského parlamentu zejména díky svému dosahu na sociálních sítích, kampani plné maskulinity, drahých aut a jakési „hranatosti“, zřejmě odkazující na tvar jeho dolní čelisti. Z problémů SPD ale těží i komunisté. Okoukaní vs. neokoukaní Pozvolný pokles u SPD je patrný v posledních měsících, kdy se z únorových 10,5 procenta hnutí propadlo na nynějších sedm. Podle agentur se Okamurovi voliči přesouvají také k PRO či Trikoloře. Právě ona novost a neokoukanost konkurentů mohou být v případě SPD a jejího dalšího působení na české politické scéně stěžejní. Tomio Okamura je v Poslanecké sněmovně již více než deset let. V roce 2013 se do dolní komory poprvé probojoval ještě s hnutím Úsvit přímé demokracie, které sám založil. Finanční skandál ale vedl k rozbití strany, a Okamura tak přišel s novou značkou – SPD. Ve volbách v roce 2017 i o čtyři roky později se do sněmovny opět probojoval s nacionalistickým programem, jemuž dominoval odpor k nelegální imigraci a islámu a požadavek přímé demokracie. Jenže Tomio Okamura a jeho hnutí svým voličům nic z toho, co slibovali, za jedenáct let – během nichž byl čtyři roky místopředsedou Poslanecké sněmovny – nepřinesli. Voliči se tak dívají po jiných alternativách. Letošní volby do Evropského parlamentu naznačily, kdo by mohl obstarat poptávku antisystémových voličů, kteří nechtějí Brusel,…