Spirálovitou dvoušroubovici DNA známe už 70 let. O její skutečné objevitelce Rosalind Franklinové ví ale málokdo

Publikováno: 25.4.2023

Dnešek je mezinárodním dnem DNA, a to mimořádně významným – na letošní rok 2023 totiž připadá nejen 20. výročí rozluštění lidského genomu, ale také 70. výročí objevu samotné struktury DNA. Americký biolog James Watson a anglický fyzik Francis Crick totiž 25. dubna 1953 oznámili světu svůj zásadní objev. Jako první na světě popsali spirálovitě uspořádanou dvojitou šroubovici deoxyribonukleové kyseliny, která kóduje dědičné vlastnosti živých organismů. Objev stál u zrodu zcela nového vědního oboru, moderní molekulární biologie. Díky němu můžeme nyní sekvenovat genom lidí, zvířat, rostlin i bakterií a virů, rozpoznat dědičné nemoci a využívat metod genového inženýrství. Jak už to ale u vědeckých objevů bývá, cesta z rozluštění DNA nebyla zdaleka tak přímočará a my bychom neměli zapomínat ani na méně známé vědce a vědkyně, kteří odvedli svůj kus práce. Jako první identifikoval DNA již v roce 1869 švýcarský chemik Friedriche Mieschere při pokusech s chemickým složením bílých krvinek. Miescher nalezl sraženinu neznámé látky, která zjevně nebyla ani bílkovinou, ani lipidem (tukem, pozn. red.). Když poznal, že se ve skutečnosti jedná o novou molekulu, pojmenoval ji "nuklein", protože ji izoloval z buněčných jader. Poté Miescher zjistil, že nuklein je součástí všech buněčných jader, a vyslovil domněnku, že může hrát důležitou roli při přenosu dědičných vlastností.  Miescherova práce bohužel brzy upadla v zapomnění, další vědci ale pokračovali ve výzkumu jím objevené molekuly.  Stavební kameny života Jedním z nich byl americký biochemik Phoebus Aaron Theodore Levene. Pocházel z litevské židovské rodiny a vyrůstal v Petrohradě, kde v roce 1891 získal lékařský titul na Petrohradské císařské…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace