Spisovatel Miloš Urban: Dantovské peklo je na jatkách
<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Jan Křikáva" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><p class="p1">Spisovatel Miloš Urban vydává svůj třináctý román nazvaný Továrna na maso. V něm se setkávají řezníci z moderních, byť páchnoucích, pražských velejatek s avantgardními umělci z navoněného kabaretu dvacátých let minulého století. Všechny pak spojí nález lidských kostí v kafilerii, který vyšetřuje policejní rada Vaňásek. </p> <p class="p4"> Titul vaší knihy je Továrna na maso. Má to nějaký přenesený význam? Občas mám pocit, že všichni žijeme v jedné velké továrně na maso. Ten název se mi hodil. Továrna na maso je jednou z postav knihy, postavou, která nechce být továrnou na maso a brání se tomu. Jatkám v pražských Holešovicích se tak za první republiky opravdu mezi lidmi říkalo, takže ten název podle mě tam sedí jako prdel na hrnec. Původně se měl můj román jmenovat neutrálně: „Ústřední jatka hlavního města Prahy“, ale to by si asi nikdo nekoupil.</p> <p class="p5">Zasadil jsem děj do dvacátých let, do doby ještě před velkou hospodářskou krizí. Chtěl jsem ukázat holešovická jatka v době největší slávy, ale zahrnout tam i problémy, které nejsou globální, ale místní. Za první republiky se také strašně kradlo, například na železnici, a to dost šíleným způsobem.</p> <p class="p4"> V Továrně na maso se objevuje i postava policejního rady Vaňáska, detektiva, který byl předobrazem slavného rady Vacátka z povídek Jiřího Marka, kterého známe i díky seriálu Hříšní lidé města pražského. Píšete o něm, že to byla osobnost evropského formátu… Holešovický rodák Josef Vaňásek byl špičkový detektiv, který se původně specializoval na krádeže na železnici a pak se přeškolil na drogy. Jezdil po celé Evropě a přednášel o tom, a zároveň se učil od svých kolegů. A že to za první republiky s kokainem jelo na plné obrátky.</p> <p class="p4"> Možná to bylo tím, že Československá republika byla mladá… Možná. Nebo měla parta kolem Huga Hasse tak velkou spotřebu…</p> <p class="p4"> V Továrně na maso je ten mladistvý étos Československé republiky přítomný. Víra ve všechno moderní, v pokrok, avantgardu… Ale to není nic nového. Když si pročítáte ty staré časopisy, tak tam zjistíte, že redaktoři brali avantgardu velmi vážně, byli rádi, že se tady dělalo stejně avantgardní divadlo...</p>
Publikováno: 30.6.2022
Spisovatel Miloš Urban vydává svůj třináctý román nazvaný Továrna na maso. V něm se setkávají řezníci z moderních, byť páchnoucích, pražských velejatek s avantgardními umělci z navoněného kabaretu dvacátých let minulého století. Všechny pak spojí nález lidských kostí v kafilerii, který vyšetřuje policejní rada Vaňásek.
Titul vaší knihy je Továrna na maso. Má to nějaký přenesený význam? Občas mám pocit, že všichni žijeme v jedné velké továrně na maso. Ten název se mi hodil. Továrna na maso je jednou z postav knihy, postavou, která nechce být továrnou na maso a brání se tomu. Jatkám v pražských Holešovicích se tak za první republiky opravdu mezi lidmi říkalo, takže ten název podle mě tam sedí jako prdel na hrnec. Původně se měl můj román jmenovat neutrálně: „Ústřední jatka hlavního města Prahy“, ale to by si asi nikdo nekoupil.
Zasadil jsem děj do dvacátých let, do doby ještě před velkou hospodářskou krizí. Chtěl jsem ukázat holešovická jatka v době největší slávy, ale zahrnout tam i problémy, které nejsou globální, ale místní. Za první republiky se také strašně kradlo, například na železnici, a to dost šíleným způsobem.
V Továrně na maso se objevuje i postava policejního rady Vaňáska, detektiva, který byl předobrazem slavného rady Vacátka z povídek Jiřího Marka, kterého známe i díky seriálu Hříšní lidé města pražského. Píšete o něm, že to byla osobnost evropského formátu… Holešovický rodák Josef Vaňásek byl špičkový detektiv, který se původně specializoval na krádeže na železnici a pak se přeškolil na drogy. Jezdil po celé Evropě a přednášel o tom, a zároveň se učil od svých kolegů. A že to za první republiky s kokainem jelo na plné obrátky.
Možná to bylo tím, že Československá republika byla mladá… Možná. Nebo měla parta kolem Huga Hasse tak velkou spotřebu…
V Továrně na maso je ten mladistvý étos Československé republiky přítomný. Víra ve všechno moderní, v pokrok, avantgardu… Ale to není nic nového. Když si pročítáte ty staré časopisy, tak tam zjistíte, že redaktoři brali avantgardu velmi vážně, byli rádi, že se tady dělalo stejně avantgardní divadlo...