Spisovatel Miloš Urban: Dantovské peklo je na jatkách

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Jan Křikáva" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/06/287A9406-–-obnovený-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><p class="p1">Spisovatel Miloš Urban vydává svůj třináctý román nazvaný Továrna na maso. V něm se setkávají řezníci z moderních, byť páchnoucích, pražských velejatek s avantgardními umělci z navoněného kabaretu dvacátých let minulého století. Všechny pak spojí nález lidských kostí v kafilerii, který vyšetřuje policejní rada Vaňásek. </p> <p class="p4"> Titul vaší knihy je Továrna na maso. Má to nějaký přenesený význam? Občas mám pocit, že všichni žijeme v jedné velké továrně na maso. Ten název se mi hodil. Továrna na maso je jednou z postav knihy, postavou, která nechce být továrnou na maso a brání se tomu. Jatkám v pražských Holešovicích se tak za první republiky opravdu mezi lidmi říkalo, takže ten název podle mě tam sedí jako prdel na hrnec. Původně se měl můj román jmenovat neutrálně: „Ústřední jatka hlavního města Prahy“, ale to by si asi nikdo nekoupil.</p> <p class="p5">Zasadil jsem děj do dvacátých let, do doby ještě před velkou hospodářskou krizí. Chtěl jsem ukázat holešovická jatka v době největší slávy, ale zahrnout tam i problémy, které nejsou globální, ale místní. Za první republiky se také strašně kradlo, například na železnici, a to dost šíleným způsobem.</p> <p class="p4"> V Továrně na maso se objevuje i postava policejního rady Vaňáska, detektiva, který byl předobrazem slavného rady Vacátka z povídek Jiřího Marka, kterého známe i díky seriá­lu Hříšní lidé města pražského. Píšete o něm, že to byla osobnost evropského formátu… Holešovický rodák Josef Vaňásek byl špičkový detektiv, který se původně specializoval na krádeže na železnici a pak se přeškolil na drogy. Jezdil po celé Evropě a přednášel o tom, a zároveň se učil od svých kolegů. A že to za první republiky s kokainem jelo na plné obrátky.</p> <p class="p4"> Možná to bylo tím, že Československá republika byla mladá… Možná. Nebo měla parta kolem Huga Hasse tak velkou spotřebu…</p> <p class="p4"> V Továrně na maso je ten mladistvý étos Československé republiky přítomný. Víra ve všechno moderní, v pokrok, avantgardu… Ale to není nic nového. Když si pročítáte ty staré časopisy, tak tam zjistíte, že redaktoři brali avantgardu velmi vážně, byli rádi, že se tady dělalo stejně avantgardní divadlo...</p>

Publikováno: 30.6.2022

Jan Křikáva

Spisovatel Miloš Urban vydává svůj třináctý román nazvaný Továrna na maso. V něm se setkávají řezníci z moderních, byť páchnoucích, pražských velejatek s avantgardními umělci z navoněného kabaretu dvacátých let minulého století. Všechny pak spojí nález lidských kostí v kafilerii, který vyšetřuje policejní rada Vaňásek. 

Titul vaší knihy je Továrna na maso. Má to nějaký přenesený význam? Občas mám pocit, že všichni žijeme v jedné velké továrně na maso. Ten název se mi hodil. Továrna na maso je jednou z postav knihy, postavou, která nechce být továrnou na maso a brání se tomu. Jatkám v pražských Holešovicích se tak za první republiky opravdu mezi lidmi říkalo, takže ten název podle mě tam sedí jako prdel na hrnec. Původně se měl můj román jmenovat neutrálně: „Ústřední jatka hlavního města Prahy“, ale to by si asi nikdo nekoupil.

Zasadil jsem děj do dvacátých let, do doby ještě před velkou hospodářskou krizí. Chtěl jsem ukázat holešovická jatka v době největší slávy, ale zahrnout tam i problémy, které nejsou globální, ale místní. Za první republiky se také strašně kradlo, například na železnici, a to dost šíleným způsobem.

V Továrně na maso se objevuje i postava policejního rady Vaňáska, detektiva, který byl předobrazem slavného rady Vacátka z povídek Jiřího Marka, kterého známe i díky seriá­lu Hříšní lidé města pražského. Píšete o něm, že to byla osobnost evropského formátu… Holešovický rodák Josef Vaňásek byl špičkový detektiv, který se původně specializoval na krádeže na železnici a pak se přeškolil na drogy. Jezdil po celé Evropě a přednášel o tom, a zároveň se učil od svých kolegů. A že to za první republiky s kokainem jelo na plné obrátky.

Možná to bylo tím, že Československá republika byla mladá… Možná. Nebo měla parta kolem Huga Hasse tak velkou spotřebu…

V Továrně na maso je ten mladistvý étos Československé republiky přítomný. Víra ve všechno moderní, v pokrok, avantgardu… Ale to není nic nového. Když si pročítáte ty staré časopisy, tak tam zjistíte, že redaktoři brali avantgardu velmi vážně, byli rádi, že se tady dělalo stejně avantgardní divadlo...

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace