Spisovatelka Dousková: Komunismus způsobil morální rozvrat, některé změny jsou nevratné
Publikováno: 26.5.2024
ROZHOVOR / Spisovatelka Irena Dousková (*1964) je české veřejnosti známá jako autorka volné trilogie, kterou tvoří romány Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda, jejichž tragikomický příběh se odehrává na pozadí normalizace a sovětské okupace. Značný ohlas vzbudila divadelní dramatizace románu Hrdý Budžes, v níž hlavní hrdinku ztvárnila herečka Bára Hrzánová. Irena Dousková píše kromě prózy i poezii, dříve působila také jako novinářka. V rozhovoru, který poskytla našemu deníku FORUM 24, jsme mluvili o zkušenostech s komunistickým režimem a zážitku svobody po roce 1989, stejně jako o jejích židovských kořenech a znovuprobuzeném antisemitismu. PH: Vidím, že máte v domácí knihovně díla pozoruhodných autorů, Timothyho Snydera a Tonyho Judta vedle Samuela Huntingtona. A jako správná Žižkovanka čtete i Jana Žižku od Petra Čorneje... Historická literatura tvoří odhadem polovinu mé četby. Například zmiňovaný Tony Judt, předčasně zesnulý britský historik, patří k mým velkým oblíbencům. Skvělá je mimo jiné kniha Falešné ideje, cizí krev, v níž se zabývá opakovaným selháváním vlivných francouzských intelektuálů ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století. Jejich příklonem ke komunismu, lpěním na zjevně totalitární ideologii a neochotě reflektovat realitu. Vážím si Judtova brilantního psaní a velké intelektuální poctivosti. Sám byl levicově orientovaný. I Petra Čorneje čtu vždycky s potěšením. Naposledy to byla knížka Husité na Žižkově o názvech žižkovských ulic a zdejší kulturní paměti. PH: Navíc jste vždy sledovala politiku a otevřeně se vyjadřovala k veřejnému dění... To je fakt a skoro posedlost. Koneckonců, kdysi jsem chvíli dělala zpravodajku z České národní rady. Každou chvíli si dávám předsevzetí, že bych měla ubrat a zbytečně se nerozčilovat.