Spojenci z NATO se nebezpečně přibližují. Panika Rusy dohnala k opatření, jaké nemá obdoby
Publikováno: 10.9.2026
NÁZOR / Zřizování či rozšiřování základen daleko na Severu, rozmisťování zařízení na odpalování raket dlouhého doletu, průzkumné mise do oblasti poloostrova Kola. To jsou příklady aktivit, kterými spojenci z NATO znervózňují Rusko. Nejen kvůli tomu, že na Arktidu si dělá samo zálusk. Především se strachuje o nejcennější součást svého arzenálu, jaderné ponorky a vojenská letadla na základnách v Murmanské oblasti. Napětí v evropské části Arktidy stoupá. V srpnu poprvé od 50. let minulého století uskutečnili spojenci z leteckých základen v Norsku průzkumné mise k poloostrovu Kola v ruské Murmanské oblasti. Toto úterý pak stejný region nezvykle intenzivně sledovaly švédské, britské a americké průzkumné letouny, a to hned ze dvou směrů. Den předtím ruské ministerstvo zahraničí i Putinův mluvčí vyhrožovali Norsku kvůli současnému i budoucímu rozmisťování raketových systémů poblíž hranic s Ruskem. V úterý přišel se svou troškou do mlýna i ruský velvyslanec v Oslu Nikolaj Korčunov, který varoval, že v souvislosti se zřízením dělostřelecké brigády v norském regionu Finnmark, houfnicemi K9 a budoucím rozmístěním raketometného systému K239 Chunmoo s dosahem až 500 km bere na sebe Oslo „vážná rizika, včetně těch pro své severní regiony“, které se podle něj mění "ve shromaždiště vojsk NATO pro operace proti naší zemi“. Zároveň připomněl, že v dosahu norských zbraní budou objekty Severní flotily a strategická zařízení na poloostrově Kola. Na jedné straně z Ruska zaznívají silácké výroky. Na druhé straně jsou tu důkazy, že agresor z Východu má nahnáno. Nové…