Spor o největší oddlužovací akci graduje. Pojišťovny má ke spolupráci donutit zákon

#Osobní finance

Publikováno: 19.10.2021

Takzvané milostivé léto je součástí novely exekučního řádu, která začala platit letos v červenci. Nabízí lidem v exekuci zbavit se natrvalo dluhů u státu, krajů, obcí a u firem, kde mají většinu jejich příspěvkové organizace. Stačí, aby v termínu od 28. října do 28. ledna dlužník zaplatil jistinu, tedy původní dluh a k tomu 908 korun jako odměnu exekutorovi. Ostatní části dluhu jako třeba úročené penále z prodlení, kterým se říká příslušenství, mu budou odpuštěny.

Typicky jde o dluhy na obecním nájmu, za jízdu načerno, za koncesionářské poplatky, u nemocnic, u ČEZ nebo právě u zdravotních pojišťoven. Jenže ty nedávno upozornily na to, že pro ně tato podoba milostivého léta neplatí, že se řídí zákonem o veřejném zdravotním pojištění, a že musí do jistiny započítat i penále. Tím se částka, kterou musí dlužník splatit, výrazně navýší. Řada lidí tak na milostivé léto nedosáhne, nebude mít totiž dostatek peněz na jednorázové zaplacení. 

"Zákon zprostředkující akt takzvaného milostivého léta zapomněl na klienty VZP. V neprospěch jeho záměrů bohužel hovoří i dosavadní judikatura vztahující se ke zdravotnímu pojištění, kdy soudy opakovaně posuzují penále jako samostatnou pohledávku ze zdravotního pojištění. Nejednoznačný výklad zákona, a tím nejasný postup vystavuje VZP riziku zpětných sankcí, spojenému s následnou rozdílnou interpretací zákona," uvedla největší zdravotní pojišťovna ve svém tiskovém prohlášení.

Její ředitel Zdeněk Kabátek v něm dodává: "Postupovali bychom ale sami proti sobě, pokud bychom dluhovou amnestii odmítali, záměr této legislativy dává smysl jak v rovině lidské, tak i ekonomické. Dostali jsme se do paradoxní situace, budeme apelovat na smluvní exekutory, aby naši klienti uhradili u zdravotního pojištění pouze dluh na pojistném a bylo upuštěno od vymáhání penále," napsal Kabátek. 

Jen VZP eviduje nyní zhruba 230 tisíc exekučních dlužníků, z toho dluh na pojistném činí zhruba 13 miliard korun, dalších 16 miliard korun připadá na příslušenství.

Také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra uvedla, že je nucena řídit se právními předpisy, ze kterých vyplývá, že penále má povahu samostatné pohledávky - jistiny, nikoli příslušenství.

"Dlužníci nemají plnit vůči pojišťovně přímo, a mají se obracet, v případě pochybností, na příslušného soudního exekutora," uvedla tisková mluvčí pojišťovny Jana Schillerová. 

Exekutorské komoře se milostivé léto nelíbilo už v době schvalování v Poslanecké sněmovně a nyní upozorňuje na nesystémovost celého projektu. Navíc kritizuje nízké odměny exekutorů.

"Už v minulosti komora jasně deklarovala, že nemá nic proti instrumentu
milostivého léta, vadí jí ale nesystémovost řešení. O tom, jak ohledně
penále postupovat, musejí rozhodnout zdravotní pojišťovny a případně soudy. Takové rozhodnutí nepřísluší exekutorům a není možné na ně tuto roli přenášet," uvedl šéf exekutorské komory Jan Mlynarčík.

Podle předkladatelů právní úpravy, poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL) a Patrika Nachera (ANO), by milostivé léto započítáním penále do jistiny ztratilo svůj původní význam - tedy aby veřejnoprávní instituce šly příkladem a pomohly z bezvýchodné situace mnoha lidem. Podle nich musí být i u zdravotního pojištění penále součástí příslušenství, a tedy v rámci akce dlužníkům odpuštěno.

"Pokud pojišťovny a exekutoři jasně neřeknou, že penále nebude součástí jistiny, jsme rozhodnuti milostivé léto rychle novelizovat tak, aby tam bylo explicitně uvedeno, že penále a cokoliv dalšího je příslušenstvím dluhu a jistina je pouze původní dluh samotný. V případě novelizace bychom také termín milostivého léta prodloužili například na půl roku," uvedl Patrik Nacher.

Doplnil, že definitivní rozhodnutí padne 27. října, 25. října zasedá správní rada VZP. V současné době je v Česku přes 700 tisíc dlužníků, kteří mají 4,3 milionu exekucí.