Spor o těžbu v polském dole Turów pokračuje, Polsko a Česko se bez soudu nedohodly
Polsko nadále odmítá, že by rozšíření hnědouhelného dolu Turów dopadalo na české obce za hranicemi. Řešení by mohl přinést verdikt evropského soudu.
Publikováno: 9.12.2020
Polsku česká vláda vytyčila sérii podmínek, za kterých by s pokračováním těžby souhlasila. Z dokumentu, který má deník Aktuálně k dispozici, ale vyplývá, že odpovědi byly neuspokojivé. "Polská reakce na požadavky, které by mohly vést k mimosoudnímu řešení problémů způsobených těžbou v polském hnědouhelném dole Turów, je naprosto nedostatečná a nelze ji akceptovat," uvádí společné prohlášení rezortů životního prostředí, zahraničí a Libereckého kraje. Ten je dolu na české straně nejblíž. Zástupci české diplomacie v minulosti opakovaně avizovali, že v takovém případě bude Praha postupovat cestou žaloby u Evropského soudního dvora.
Turów chce polský státní koncern Polska Grupa Energetyczna (PGE) provozovat až do roku 2044, ačkoliv původně tam měla těžba skončit v dubnu. Česká i německá strana namítají, že pokračující dolování uhlí už nyní způsobuje pokles hladiny spodní vody, a vyprazdňuje studny místním obyvatelům. Ti se obávají také hluku, v budoucnu pak oblasti hrozí propady půdy a její kontaminace. Česko proto žádá také náhrady za škody, které by Česku kvůli pokračování těžby pravděpodobně vznikly. Vyjádření PGE redakce shání.
Poláci ale vliv dolu odmítají, a nechtějí navzdory opakovaným námitkám těžbu ani dočasně přerušit, než se spor vyjasní. Rezort životního prostředí se proto nakonec letos v září obrátil se stížností na Evropskou komisi. Praha v ní kritizuje polskou stranu za to, že nedostatečně vyhodnocuje dopady pokračování těžby, a své rozhodnutí navíc ani s jedním ze sousedních států nekonzultuje, čímž porušuje evropská pravidla.
Následovala série jednání, která byla poslední příležitostí dosáhnout shody mimosoudně. Například ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v té souvislosti prohlásil, že není jeho cílem dosáhnout úplného zastavení těžby, ale jen získat o ní příslušné informace. Cílem měl být i příslib polské strany, že převezme zodpovědnost za kompenzace.
"Od Polska jsme ale bohužel slyšeli opět to samé, že k žádnému porušení práva nedošlo a důvod pro hrazení kompenzací není. Nezohlednili také negativní stanovisko, které k prodloužení těžby Česko dalo již vloni na podzim. Přistoupení k žalobě spojené s žádostí o předběžné opatření k Soudnímu dvoru EU teď zřejmě bude již nevyhnutelný krok," míní Petra Urbanová, právnička z neziskové organizace Frank Bold Society. Frank Bold na případu spolupracuje s Libereckým krajem. Předběžné opatření znamená okamžité zastavení těžby, ještě předtím, než by o věci případně rozhodl soud.
Turów by nakonec měl zasahovat pouhých 70 metrů od českých hranic, a uhlí by se v něm mělo těžit z až 330 metrů pod úrovní terénu, což je 30 metrů pod hladinou moře. Liberečtí si například nechali spočítat, že ochrana zdrojů pitné vody je kvůli těžbě vyjde na 1,5 miliardy korun. I proto byl jedním ze zásadních požadavků nárok na kompenzace pro českou stranu.
Jenže právě ty by případná podaná žaloba řešit nemohla. "Kompenzace se soudní cestou v tuto chvíli vymáhat nedají," vysvětluje Urbanová. Česko totiž mimo zmíněný dokument s požadavky náklady oficiálně nikdy neuplatnilo, podle unijních pravidel se navíc nežádají od jiného členského státu napřímo, ale prostřednictvím Evropské komise. S tou teď budou čeští zástupci dál jednat, a na základě jejího postoje následně vláda rozhodne o dalším postupu. Tím by mohla být právě zmíněná žaloba. "Je nezbytné kompenzace u komise bezodkladně uplatnit. Z našeho pohledu nelegální těžba probíhá už od května a už nyní v na území došlo k nezvratným škodám," dodává Urbanová.