Spor v Bruselu. Jádro zůstává mezi čistými zdroji, část českých návrhů ale neprošla
Ve středu bude Evropská komise schvalovat konečnou podobu návrhu, který by zařadil energii z jádra a zemního plynu mezi "zelené" technologie.
Publikováno: 1.2.2022
Ještě den před zasedáním komise nebylo o této taxonomii jasno. Devět týmů eurokomisařů z celkových sedmadvaceti sdělilo, že má s navrženým textem zásadní problém a nemohou s ním souhlasit. Na středeční schůzce se proto očekává ostrá debata, a dokonce hlasování o tom, jestli text nakonec projde. Hlasování eurokomisařů je přitom naprosto výjimečné, většina témat k nim jde už předjednaná a nehlasuje se o nich.
Hlavní spor je podle informací Aktuálně.cz a Hospodářských novin principiální: vede se o to, jestli mají být jádro a zemní plyn součástí výčtu technologií, které šetří životní prostředí, a tak má být jejich financování zvýhodněno.
Místopředseda komise a hlavní tvář pro otázky klimatu Frans Timmermans tvrdí, že by se stávající návrh měl shodit ze stolu a pro jádro a plyn vymyslet úplně nová klasifikace. Podobně jako Holanďan Timmermans argumentuje i rakouský komisař, dánská komisařka a další zástupci vlád s výraznou environmentální politikou.
Proti nim stojí eurokomisaři, kteří podporují taxonomii pro jádro a plyn, ale vůči předloženému návrhu mají výhrady. Aby text prošel, musí pro něj zvednout ruku většina členů komise. Česká zástupkyně a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová mezi blokující komisaře podle informací Aktuálně.cz nepatří.
Klíčový požadavek české vlády, aby bylo jádro zahrnuto mezi čisté zdroje energie, zůstal před středečním rozhodnutím Evropské komise zachován. "Jaderná energie, při splnění přísných environmentálních a bezpečnostních podmínek, může sehrát roli v přechodu EU ke klimatické neutralitě," stojí v upraveném návrhu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Komise ale naopak nezohlednila požadavek Prahy, aby se s jadernou energií počítalo dlouhodobě a neměla jen přechodnou perspektivu. Konkrétně ministerstvo průmyslu a obchodu žádalo vypuštění stanovených lhůt pro povolení provozu u stávajících a nových jaderných elektráren.
Rok 2040 pro současné reaktory a 2045 pro reaktory takzvané třetí generace ale v návrhu taxonomie zůstaly. Časově neomezená zůstává jen výstavba reaktorů čtvrté generace. Ty však zatím neexistují.
Naopak u zemního plynu komise změkčila podmínky. Původně elektrárny na zemní plyn taxonomie zvýhodňovala coby nízkoemisní po ještě kratší dobu než jádro. Na základě tlaku států, které s ním počítají jako se záložním zdrojem, tedy většiny zemí sedmadvacítky, komise ustoupila.
Podle nového návrhu nebude muset už za čtyři roky téct v plynovodech po Evropě třetina nízkouhlíkových plynů, tedy hlavně vodíku a biometanu. Obojího má Česko málo. "Obáváme se, že v následujících pěti letech můžeme mít nedostatek vodíku nebo biometanu," napsalo ostatně ministerstvo průmyslu a obchodu Evropské komisi.
Nově se tempo přimíchávání čistějších plynů do fosilního zemního nechá na možnostech členských států. Platit by měl jen jeden milník: přejít na 100 procent čistého plynu v potrubí do konce roku 2035.