Spřízněni volbou. Stane se idealizace Ruska hrobem evropské svobody a rozmanitosti?
Publikováno: 27.6.2023
POLEMIKA / Válka Ruska proti Ukrajině zrušila mýtus o neporazitelné ruské armádě, která vzbuzovala u Evropanů takový strach a představovala hlavní, nikoli však jediný základ respektu, jemuž se Rusko těšilo na Západě. Druhým základním pilířem tohoto respektu byla idealizace Moskvy – přes všechny kruté a barbarské zločiny, jichž se dopustila v minulosti i přítomnosti. Agrese proti Ukrajině způsobila, že masky spadly. Realismus napovídá, že se tak stalo pouze na chvíli. „Soft power“ neboli měkká síla Ruska byla do té doby přitažlivá. Rusko hodně investovalo do vytváření svého obrazu ve světě. Zjevně nebo skrytě podplácelo nejen politiky jako Gerharda Schrödera a různé bývalé kancléře Rakouska, ale vkládalo rovněž nemálo peněz do propagace ruské kultury a šíření pozitivních názorů o sobě samém. Pomáhala mu v tom skutečnost, že se ruská kultura těšila na Západě velkému uznání. Ruští spisovatelé jako Dostojevskij, Tolstoj, ale též Puškin, Gogol, Čechov, Lermontov, Nabokov či Bunin byli a jsou obdivováni. Podobně je tomu s ruskými skladateli Čajkovským, Musorgským, Rachmaninovem. Současní ruští hudební umělci jako pěvkyně Anna Netrebko nebo dirigent Valerij Georgijev byli vždy na roztrhání. Ve francouzských lázních, v Nice nebo Biarritz, stále žijí vzpomínky na elegantní ruské aristokraty a v Baden-Badenu si připomínají Dostojevského atd. Carský despotismus a chmurná každodennost v Rusku měly druhořadý význam. Dodnes představují pouze pozadí pro slavná díla a hloubku „ruské duše“. Zločiny komunismu jsou nejčastěji uváděny jako to, co nemá s podstatou Ruska nic společného. Potřebujeme dekolonizaci slavistiky Rusko bylo Evropě bližší než Polsko a řada zemí a národů střední Evropy, jejichž kultury byly málo známé, přehlížené…