Stabilních voličů je v Česku polovina. Velká část se rozhoduje až krátce před volbami, ukazují průzkumy
Publikováno: 6.8.2025
V posledních letech roste podíl lidí, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami, upozornila agentura STEM. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly podle ní minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů. Z aktuálních průzkumů vyplývá, že nyní je to podobné. Jen polovina lidí jsou nyní stabilní voliči, naopak 32 procent stále neví, jestli se voleb vůbec zúčastní a komu svůj hlas odevzdají. Pravidelný model volebních preferencí agentury STEM mimo jiné popsal motivaci lidí jít k volbám. "Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů," popsala agentura. Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad podle ní nabývá na významu, a v současnosti proto dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Českou veřejnost lze podle STEM z hlediska motivace rozdělit do tří skupin. První chodí k volbám stabilně a její účast je velmi pravděpodobná. Lidé v této skupině také mají převážně jasno, koho by volili. Jde o 45 až 50 procent občanů. Druhou…