STAN se pokusí vytlačit Mynáře z Hradu. TOP 09 chce jeho kauzy řešit ve sněmovně
Zda se bude kancléřem Mynářem zabývat sněmovna, ukáže i jednání podvýboru, kam by měl osobně dorazit vysvětlovat poslední události i sám Mynář.
Publikováno: 22.1.2019
Hradní kancléř měl podle slov významných soudců údajně tlačit na rozhodování v živých případech tak, aby se jejich verdikt líbil prezidentovi Miloši Zemanovi. Případně soudům vysvětloval, jakým rozhodnutím by prezidenta potěšili. Potvrdil to člen Ústavního soudu Vojtěch Šimíček a bývalý předseda Nejvyššího soudu Josef Baxa. Oba případy popsal jako první časopis Respekt.
Nyní by se pod narůstající tlak mohl dostat naopak právě kancléř. Poslanci hnutí Starostové chtějí znovu předložit zákon "lex Mynář", podle kterého by úředník v pozici kancléře musel mít prověrku. Tu přitom Mynář nezískal.
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekařová navíc prohlásila, že by kvůli aféře se soudy současný kancléř neměl ve své funkci pokračovat, a chce prosadit, aby sněmovna případ veřejně prodiskutovala na svém jednání. TOP 09 to proto v úterý navrhne jako jeden z bodů programu schůze.
Pokud by se jim podařilo téma na plénum protlačit, čelil by nejen Mynář, ale také prezident Miloš Zeman ostré kritice. A to nejen kvůli schůzkám se soudci. Mynář je kritizovaný také kvůli nákupu vily ve Strašnicích, vyšetřování zakázek v Lánech nebo tomu, že Hrad zveřejnil jeho plat až na nátlak soudu.
"Pan Mynář by v práci neměl pokračovat, a to z mnoha jiných důvodů. Případy soudců jsou pomyslná poslední kapka, kvůli níž by měl křeslo co nejdříve opustit. V jakékoli jiné demokratické zemi, která si říká právní stát, by se tak určitě stalo," kritizovala Mynáře Pekarová. Diskutovat o Mynářovi chtějí podle ní minimálně i piráti a starostové.
Nově se k nim v pondělí přidali i lidovci. "Projednali jsme to na předsednictvu a zařazení bodu na program podpoříme," uvedl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.
Mynář se přijde hájit
ANO, ODS a sociální demokraté si problém zatím promyslí, jejich klíčoví představitelé však zdůrazňují, že by s rozhodnutím chtěli počkat až potom, co případ projedná podvýbor pro justici a soudní samosprávu. "Než se věc případně přenese na plénum, tak si myslím, že je vhodné počkat na závěry podvýboru," uvedl předseda klubu ČSSD Jan Chvojka.
Podvýbor zasedne ve středu večer a na jeho schůzi by měli přijít nejen oba soudci Šimíček a Baxa, ale také kancléř Mynář. "Předběžně potvrdili účast všichni tři," uvedl předseda zmíněného podvýboru Pavel Blažek z ODS.
Právě výsledek podvýboru bude důležitý pro občanské demokraty. Jestli po jeho skončení Blažek svým kolegům ve straně řekne, že by bylo vhodné, aby problém diskutovala celá sněmovna, může návrh získat navíc i podporu těchto pravicových poslanců.
Naopak zástupci hnutí ANO a SPD se rozhodli pro mnohem rezervovanější přístup k problémům kancléře prezidenta republiky. Nejpočetnější klub ANO dává přednost práci na zákonech, jak v pondělí uvedl jeho předseda Jaroslav Faltýnek. "ANO zařazení na program nepodpoří, my chceme projednávat zákony - ne to, co si někdo přečte v novinách, což nyní zlehčuji. Ten případ bude projednávat podvýbor Pavla Blažka," reagoval na otázky Faltýnek s tím, že na úterní schůzi klubu bude o Mynářově případu s kolegy poslanci ještě hovořit.
Od návrhu opozice se distancují po ANO i další spojenci prezidenta Zemana, a to hnutí SPD. "Sněmovna se bohužel stává stále víc platformou, která místo práce na pro občany prospěšných zákonech projednává často účelové dehonestace. Jediný cíl takového konání je předvolební agitace některých stran," myslí si předseda SPD Tomio Okamura.
Nový lex Mynář má být mírnější
V úvodu zmíněný "lex Mynář" se starostové pokoušeli prosadit ve sněmovně již loni. Tehdy však jejich plán zastavily strany, které jsou k prezidentovi vstřícné - ANO, SPD, ČSSD a komunisté. "Kvůli novým informacím však chceme zákon upravit a znovu nabídnout Poslanecké sněmovně," poukázal předseda klubu STAN Jan Farský. Doufá, že tak odstraní překážky, které některým poslancům loni vadily, a dosáhnou toho, že novelu podpoří více zákonodárců.
Původní verze zákona zaváděla povinnost, že kancléř prezidenta musí do roku od nástupu do funkce získat prověrku na stupeň přísně tajné. "V nové verzi bychom chtěli místo požadavku přísně tajné dát nižší stupeň tajné," uvedla autorka nápadu poslankyně Věra Kovářová (STAN).
O takovou prověrku Mynář sice požádal, ale Národní bezpečnostní úřad mu ji nedal. Případ řeší soud, a Mynář tak má zatím pouze prověrku nejnižšího stupně, pro niž se používá termín "vyhrazené". Tu poskytuje svým lidem zaměstnavatel a podobné prověření mívají třeba asistenti ve sněmovně. Zákon lidovci nebo TOP 09 podpoří. Většina ostatních stran si to ještě chce promyslet.