Stanislav Balík: Spor o majetky Lichtenštejnů je ze strany Česka veden nedůstojně
Publikováno: 29.6.2023
ROZHOVOR / Právní historik a bývalý ústavní soudce Stanislav Balík připomíná v rozhovoru pro deník FORUM 24, v němž hovoříme o sporu Česka a Lichtenštejnska o majetek zkonfiskovaný po roce 1945, že by tomu, kdo se domáhá toho, co mu bylo odebráno, neměly být házeny klacky pod nohy. Je přesvědčen o tom, že na mezinárodní úrovni nebudou soudní rozhodnutí ovlivněna klišé známými z českého dějepisu – tedy že by snad někdo Lichtenštejny považoval za Němce, kteří byli okrádáni podle Benešových dekretů. Jak se celkově díváte na právní spor mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem, či tamní knížecí nadací, ohledně majetku konfiskovaného československým státem? Na tuto věc lze nahlížet z více zorných úhlů. Předně bych však řekl, že je ze strany České republiky veden poněkud nedůstojně, bez viditelné skutečné vůle řešit věc mimosoudně a obecně spravedlivě. Nelze přitom přehlédnout politické aspekty. V časti společnosti poznamenané předlistopadovou ideologizovanou výukou dějepisu přetrvává totiž představa o šlechtě - a obdobně i o církvi - jako o nepřátelích lidu. Z pohledu práva a spravedlnosti se přitom jedná o restituční spor v širším slova smyslu, v němž by měl být uplatněn princip favor restitutionis, zjednodušeně řečeno, tomu, jemuž byl majetek neprávem či fakticky odebrán, by neměly být „házeny klacky pod nohy“, požaduje-li jeho navrácení. Jak jsem již před časem napsal: „Nepokradeš.“ Některé české soudy přistoupily k Lichtenštejnům tak, že je prý notoricky známé (tzv. „notórie“, pozn. red.), že jde o německou rodinu, a tak byla konfiskace podle Benešových dekretů právně v pořádku. Jak silné je jejich právní stanovisko…