Stanjura čelí kritice za návrh zvýšit daně na vodu či léky. Zlobí se i kolega z vlády
"Je to úmysl, nebo amatérismus?" kritizuje návrhy ministra financí na změny daní bývalý šéf resortu Miroslav Kalousek.
Publikováno: 11.4.2023
Zkrácený pracovní týden začal v úterý pro poslance vládních stran zostra. I kdyby nechtěli, musí se věnovat uniklému návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury na úpravu daní, který získala a zveřejnila Česká televize.
Podle návrhu by se měly sloučit nynější snížené sazby DPH ve výši 10 a 15 procent do jedné sazby 14 procent. Má se ale vztahovat na menší okruh zboží a služeb než dosud. Část by se totiž přesunula do vyšší sazby 21 procent. Týkalo by se to například ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, točeného piva, oprav obuvi nebo kol a také sportovních a kulturních akcí.
Návrh, který má do rozpočtu přinést 24 miliard korun, vyvolal převážně kritické reakce. I proto premiér Petr Fiala (ODS) vydal v úterý po poledni obšírné stanovisko, ve kterém tvrdí, že debaty jsou předčasné. "Některá média v posledních hodinách zveřejnila části z neveřejných analytických materiálů k reformě veřejných financí. Ty jsou mylně prezentovány jako finální návrhy daňových změn ministerstva financí. Tuto interpretaci musím odmítnout," napsal Fiala.
Slíbil, že konečné návrhy oznámí on sám zhruba za měsíc. "Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení," podotkl premiér.
Návrhy ale už žijí svým životem, zejména když jejich pravost nikdo nezpochybnil. "Protrženou hráz špuntem opravit opravdu nelze," přišla s kritickým příměrem ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která vládu za přístup k daňovým změnám kritizuje. Podle ní stále ještě nepřišla s návrhy, které by skutečně přinesly státnímu rozpočtu další peníze.
Největší polemika vypukla zejména nad tím, že by z 10 na 21 procent vyskočila daň například na vodné a stočné nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. "Zvýšení daně z přidané hodnoty způsobí další zvýšení cen a výrazněji dopadne na nízkopříjmové skupiny lidí," upozorňuje Nerudová. Dalším kritikům se nelíbí možné zvýšení daně na léky či ubytovací služby.
Mezi kritiky patří také bývalý ministr financí a expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který už dlouho kritizuje vládu za to, že podle něj dostatečně nebojuje proti vysoké inflaci. Nynější návrhy přitom tento trend jen podpoří. "Je skutečně zarážející, jak důsledně proinflační politiku vláda dělá. Neschopnost razantně škrtat se snoubí se zvyšováním mandatorních výdajů, počtu zaměstnanců a populistickými dárečky. A teď ještě zvýšíme ceny administrativně. Je to úmysl, nebo amatérismus?" ptá se Kalousek.
Bartoš: Nechceme ještě víc zatěžovat rodiny
Nejpodstatnější však budou názory koaličních poslanců, kteří budou o změnách ve sněmovně hlasovat. Jestli schválí Stanjurovy návrhy, není dosud zdaleka jisté. Poslanci se buď vyjadřují velmi opatrně, nebo zatím mlčí. Premiér Petr Fiala dlouhodobě naléhá na koaliční politiky, aby veřejně nekomentovali věci, o kterých se ještě jedná. Natož aby je rovnou kritizovali. Přesto už se tak děje.
Nejkritičtěji se k návrhu vyjadřují Piráti. "Víc danit vodu a teplo při dnešních cenách? Ne. Nechceme ještě víc zatěžovat domácnosti a rodiny. Za Piráty stejně tak nepodpoříme vyšší sazby u knih, MHD nebo léků a ani zvýšení spodní sazby na 14 procent," sdělil v úterý předseda Pirátů Ivan Bartoš, který je ve vládě místopředsedou pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. "Pojďme na to systémově. Navrhli jsme koaličním partnerům cesty, jak ušetřit 140 miliard," dodal.
Podobně se vyjádřila pirátská poslankyně Klára Kocmanová. "Když se bavíme o zvýšení daní, měli bychom myslet především na to, na koho to dopadne. Zvýšit daň na MHD a ubytovací služby, do kterých spadají i koleje, by dopadlo tvrdě na studenty. Vodné, stočné a léky zase na domácnosti," nesouhlasí s návrhem Kocmanová, podle které není možné, aby úpravy dopadly na ty nejzranitelnější.
Stanovisko Pirátů nebude nejdůležitější, protože mají ve sněmovně jen čtyři poslance. Daleko podstatnější bude názor dalších koaličních stran, tedy lidovců, Starostů a TOP 09. Starostové mají i předsedu vlivného rozpočtového výboru Josefa Bernarda, který zatím na žádost Aktuálně.cz o vyjádření nereagoval.
Podle lidoveckého poslance Michaela Kolajdy zmiňované návrhy rozhodně nejsou konečné. "Čeká nás dlouhá debata. Některé návrhy kolegů mi smysl vůbec nedávají, třeba snížení první sazby DPH z 15 na 14 procent. V cenách pro spotřebitele se to neprojeví, v poklesu rozpočtových příjmů ano," říká Kolajda. Podle ministerstva financí je důvodem pro sloučení snížených sazeb zjednodušení systému a omezení podvodů, stát na tom ale získá.
Roztočí inflaci, tvrdí Schillerová
Opozice se staví ke Stanjurovým návrhům dlouhodobě kriticky a nejinak je tomu i nyní. "Slibovali, že daně neporostou. Pak slibovali, že je sice zvednou, ale větší část úspor bude na výdajové straně. Nakonec neušetřili nic a zvednou DPH. To jen roztočí inflaci a nejvíce zabolí nízkopříjmové. Místo řádného výběru stávajících daní jde vláda cestou jejich zvyšování," prohlašuje bývalá ministryně financí a nynější šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Za jejího působení přitom státní dluh vzrostl nejvíce v historii Česka. Z 1,6 bilionu korun na konci roku 2019 na 2,5 bilionu o dva roky později. Česko sice patří v EU nadále mezi méně zadlužené země, v nárůstu zadlužování je ale nejrychlejší. Meziročně se dluh zvýšil o 429 miliard korun a přiblížil se ke třem bilionům.
Za nynějším zhoršením výsledků rozpočtu stojí především výrazný nárůst důchodů a dalších dávek a pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Opozice přitom vládu kritizovala, že na tyto oblasti by měla dávat ještě více peněz.
Samotné ministerstvo financí se k návrhu oficiálně nevyjadřovalo, místo toho zveřejnilo zprávu o chystaných úsporách. "Za účelem zefektivnění státní správy a dle důkladné analýzy jejich využívání zrušíme k 1. 7. 2023 celkem 77 pracovišť finančních úřadů," uvedlo. Slíbilo, že kvalita služeb zůstane zachována, protože konzultace budou nahrazeny kontaktními linkami a výjezdy do obcí. Sama vládní pětikoalice navíc před parlamentními volbami v roce 2021 slibovala výrazné úspory ve státní správě, s většími změnami ale zatím nepřišla.