Stanou se z váhavců premianti NATO? Jak ruská agrese změnila Švédsko levicovým chcimírům navzdory
Publikováno: 14.2.2024
ANALÝZA / V den, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se tehdejší švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, i po opakovaných dotazech novinářů zdráhala vyslovit výraz „invaze“. Později to vysvětlovala snahou o politickou korektnost, která je tak typická pro většinovou švédskou společnost. Jenže jak šel čas, musela korektnost stranou. Teď Švédsko stojí před branami NATO a podle toho, jak je v poslední době aktivní ve zbrojení i armádním výcviku, to vypadá, že do aliance hodlá napochodovat sebevědomě a s pocitem, že bude mít hned od začátku svým spojencům co nabídnout. Iluze neutrality, která trvala od posledního švédského použití síly v roce 1814, kdy potlačili snahu Norů o nezávislost, vzala definitivně zasvé. První průlom znamenalo rozhodnutí o vojenské pomoci Ukrajině, čímž země zbořila další „tabu“, a to vývoz zbraní do země ve válečném konfliktu. Naposledy tak učinila v roce 1939 v takzvané zimní válce, kdy Sovětský svaz napadl Finsko. Pokud by už na konci února 2022 mělo Švédsko pravicovou vládu, šlo by všechno mnohem rychleji. Sociálnědemokratická premiérka totiž o podpoře Ukrajiny, natož o členství v NATO nechtěla zpočátku ani slyšet, protože by se tím podle ní situace mohla ještě více destabilizovat. Pozdě, ale přece O změně některých postojů byla nucena začít přemýšlet až po tlaku středopravicové opozice a okolností, především bezpečnostní situace a nasazení ostatních zemí v Evropě, které Ukrajině přispěchaly na pomoc téměř okamžitě. Ještě čtrnáct dní od ruské invaze ale švédská vláda říkala členství v NATO jasné ne. Sázela na užší obrannou spolupráci s Finskem a USA, vojenskou podporu od…