Starmer v pasti vlastních lží. Britský premiér čelí vzpouře, kterou už možná neustojí
Publikováno: 5.2.2026
KOMENTÁŘ / Britský premiér Keir Starmer chtěl být protipólem konzervativního chaosu. Sliboval návrat k slušnosti a vyčištění politiky od špíny. Dnes, na začátku února 2026, však jeho vláda připomíná hořící vrak. Starmer uvízl v pasti, kterou si sám postavil. Zatímco voliči mu masivně utíkají k radikálům z Reform UK Nigela Farage, jeho vlastní poslanci už v kuloárech otevřeně mluví o výměně šéfa. Rozbuškou se stal skandál kolem Petera Mandelsona, který svou toxicitou a vazbami na sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina začíná stahovat ke dnu celý kabinet. Situace v Londýně je kritická. Labouristé se v průzkumech propadli na historická minima a Starmer, dříve vnímaný jako morální autorita, teď působí jako někdo, kdo vědomě kryl nepřijatelné vazby svého klíčového spojence. Stačí osmdesát jedna nespokojených poslanců, aby spustili hlasování o nedůvěře, a podle informací z nitra strany je toto číslo blízko. Mandelson jako Pincher na steroidech Pád Petera Mandelsona, kterého Starmer jmenoval velvyslancem v USA, je pro labouristy naprosto zdrcující. Premiér sice v parlamentu hřímal o zradě a lžích, kterých se na něm Mandelson dopustil, vzápětí však pod palbou otázek přiznal, že o jeho problematických vazbách na Epsteina věděl už v době jmenování. Srovnání se skandálem Chrise Pinchera, který pohřbil Borise Johnsona, je zcela namístě, ovšem s tím rozdílem, že tentokrát jde o morální selhání na steroidech. Starmer teď působí slabě a defenzivně, což jen podtrhlo jeho nedávné rozhodnutí mocensky zablokovat populárního starostu Manchesteru Andyho Burnhama. Pohled na vládní lavice během dramatické debaty o zveřejnění tajných dokumentů připomínal nejslabší chvíle brexitového chaosu. Vláda…