Stát dal 300 milionů na prevenci kriminality. Jestli pomohly, už nezjistíme, říká NKÚ

#Domácí

Publikováno: 17.6.2019

Podpora prevence kriminality směřuje například na kamerové systémy, komunitní práci s dětmi a mládeží, probační a resocializační programy nebo prevenci rizikového chování u vojáků. Nastavený systém ale podle kontrolorů neumožňuje změřit a vyhodnotit, jak konkrétně rozdělené peníze v prevenci kriminality pomohly.

Ministerstvo vnitra rozdělovalo na prevenci kriminality přes 78 procent peněz. Obecné cíle projektů byly například "zvýšení pocitu bezpečí" nebo "omezení možnosti páchání protiprávního jednání", navíc ministerstvo podle úřadu podporu nesměrovalo do regionů s nejvyšším počtem trestných činů.

"Rozdělení peněz do jednotlivých regionů neodpovídalo ani indexu rizikovosti krajů, kterou zpracovává samo ministerstvo," uvedli kontroloři. Dodali, že důvodem byl údajně mimo jiné nízký zájem žadatelů, administrativní náročnost nebo čerpání peněz z jiného dotačního zdroje.

Ministerstvo spravedlnosti mělo v kontrolovaných letech v prevenci kriminality pět priorit zaměřených na probaci a resocializaci dospělých, podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) podpořilo ale jen tři z nich.

"Jedním z důvodů bylo, že ministerstvo programy málo propagovalo. Počet žadatelů byl nízký a ministerstvo schválilo všechny žádosti o podporu," uvedl NKÚ. Více než polovinu celé podpory tak získaly dva projekty stejné obecně prospěšné společnosti.

Naplnit plánovaný počet klientů se nepodařilo u 15 z 31 probačních projektů programů ministerstva. Kontroloři zjistili, že náklady na jednoho klienta se pohybovaly od 907 do 39 600 korun a nejvyšší náklady měly programy, které čerpaly nejvíce peněz. "Maximální finanční limit na klienta nebo počet úspěšných klientů začalo ministerstvo spravedlnosti hodnotit až v srpnu 2018," sdělili kontroloři.

U podpory ministerstev vnitra a spravedlnosti si stanovovali kritéria pro hodnocení výsledků sami příjemci. Ti je ale podle NKÚ nastavili často neměřitelně, například jako "zdravé trávení volného času dětí a mládeže z rizikové skupiny", "změny chování cílové skupiny" nebo "mediální ohlasy".

Ministerstvo obrany použilo téměř 90 procent peněz prevence kriminality v souladu se zákonem o vojácích z povolání na volnočasové aktivity, bylo to například na vstupenky na kulturní a sportovní akce pro příslušníky resortu nebo rodiny vojáků z povolání. Na diagnostické a vzdělávací aktivity rozdělilo ministerstvo jen malou část peněz.