Stát nemá přehled o sbírkách. Chybí tisíce předmětů a nikdo to neřeší, zjistil úřad
Správa a evidence muzejních sbírek je podle Nejvyššího kontrolního úřadu roztříštěná, údaje o předmětech se liší a pravidla jsou jen obecná.
Publikováno: 18.5.2020
Podle kontrolorů správci sbírek jako muzea a galerie chybovali v evidenci sbírkových předmětů a neřešili, kdo nese odpovědnost za to, že se některé předměty při inventuře nedohledaly, přičemž takových předmětů byly tisícovky. Ministerstvo kultury správce málo kontrolovalo, uvedl úřad.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zkontroloval deset správců sbírek a zjistil, že ve zmíněném období se u nich nepodařilo najít téměř 3000 sbírkových předmětů. Je tak podle NKÚ možné, že se ztratily nebo je někdo ukradl.
Pokud správci sbírek předměty při inventurách nedohledají ani po letech, požádají ministerstvo kultury o jejich vyřazení z centrální evidence. Správci tak většinou ani neřeší osobní zodpovědnost za nedohledané předměty, ačkoli ročně jich jsou stovky, uvedl NKÚ.
Podle něj jsou navíc sbírkové předměty v mnoha evidencích, informačních systémech a databázích. V centrální evidenci, kde by všechny sbírky vlastněné státem nebo samosprávnými celky měly být, přitom chybí podle odhadu ministerstva desítky sbírek.
Novela zákona v nedohlednu
Nedostatky zjistili kontroloři i u vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Podle nich je ministerstvo kultury povolilo i v případech, kdy nemělo od správce všechny potřebné doklady jako smlouvy o výpůjčce nebo pojištění, a stačila mu jen informace od příslušného správce sbírky.
NKÚ vytýká nedostatky i samotným právním předpisům ohledně ochrany sbírek. Podle něj jsou obecné a zastaralé a novela zákona, kterou mělo připravit ministerstvo kultury v roce 2016, dosud není k dispozici. "Konkrétnější povinnosti správců sbírek upravují metodické pokyny ministerstva kultury. Ty jsou ale závazné jen pro jeho příspěvkové organizace, které představují šest procent z celkového počtu správců sbírek," dodali kontroloři.