Stát spustil nové půjčky na bydlení. Mají být výhodnější, moc se s nimi však nechlubí

#Ekonomika

Publikováno: 19.1.2021

Půjčky na bydlení pro mladé začal stát poskytovat poprvé v roce 2018. Tehdy o ně byl celkem slušný zájem. O rok později už bylo žadatelů méně a nejen ekonomové, ale i ministryně práce Jana Maláčová nešetřila kritikou a tvrdila, že je nutné půjčky přiblížit realitě na trhu s bydlením. Limity byly nízké a výběr žadatelů přísný. Loni bylo v programu připraveno 730 milionů korun, nakonec se ale schválilo jen 171 smluv za 207 milionů korun. 

Letos se tedy státní půjčka na bydlení dočkala změn. Nově mohou o půjčku žádat lidé do 40 let, v minulosti to bylo jen do 36 let. Limit úvěru na modernizaci se zvýšil z 300 tisíc na 600 tisíc korun, úvěr na pořízení rodinného domu bude nově až 2,4 miliony, tedy o 400 tisíc více než doposud a na byt nebo družstevní podíl budou moci lidé žádat až dva miliony korun. Původně byl limit na 1,2 milionu. 

"Nově je také úroková sazba ve výši sazby EU snížené o 0,2 procentního bodu za každé dítě do 15 let, o které žadatel trvale pečuje, minimálně však jedno procento. Dále nejsou už stanoveny podmínky a podlahovou plochu a pojištění proti živelním pohromám je požadováno pouze u rodinného domu," uvádí další změny Karolína Smetanová ze Státního fondu podpory investic, dříve Státního fondu rozvoje bydlení. 

Pro žadatele je připraveno pro letošní rok 530 milionů korun. Žádosti fond už přijímá a podle slov Smetanové je ohlas na nový program podle množství dotazů a telefonátů mimořádný.

Krátká splatnost úvěru zvyšuje měsíční splátky

Nicméně řada odborníků není ani z upraveného programu úplně nadšená. Kritizují hlavně krátkou splatnost úvěru a i přes zvýšení stále nedostačující maximální limity půjček. 

"Nevýhodou tohoto programu je nízký strop nabízené výše úvěru. U rekonstrukce je to 600 tisíc korun, u koupě či výstavby pak 2,4 milionu korun.  V kombinaci s omezením na LTV se bavíme o koupi nemovitosti za 2,66 milionů korun. To je částka, za kterou ve velkých městech v průměru nepořídíme byt ani o výměře 60 metrů čtverečních. Žadatelé musí tedy přidat z vlastních prostředků nemalou částku," uvádí Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Druhou nevýhodou programu je podle něj splatnost úvěru na maximálně 20 let. "To znamená splátka maximálního úvěru 11 037 Kč měsíčně. U běžné hypotéky stejné výše na 30 let, kde se nyní sazby u LTV do 90 procent pohybují okolo 2,5 procent pro sazbu s fixací na 5 let, činí měsíční splátka okolo 9 500 Kč. Žadatel sice přeplatí na úrocích, ale měsíční splátka je o více než 1 500 Kč nižší," vypočítává Novák. 

Splatnost úvěru se nezdá dostatečná ani Veronice Hegrové z online srovnávače hypoték Hyponamiru.cz. "Vidím to jako největší nevýhodu. Klient bude mít kvůli kratší splatnosti vyšší splátku, než by měl v bance, kde je dostupná splatnost 30 let. Delší splatnost může být výhodou u rodiny s malými dětmi, kdy žena pobírá rodičovský příspěvek a rodina je závislá na příjmu otce," upozorňuje odbornice.

Naopak oceňuje, že se zvedla věková hranice na 40 let, tedy i dostupnost pro širší vzorek klientů. "Další výhodou je jistě i velmi příjemná úroková sazba. Nevýhodou je limitace dostupné výše půjčky v závislosti na účelu a typu nemovitosti, kdy maximální částka činí 2,4 milionu korun, což je pod průměrnou výší hypotéky. Klientům z lokalit, kde jsou dražší nemovitosti, nebo klientům z větších měst tak s největší pravděpodobností nemusí nabízená výše úvěru dostačovat," doplňuje Hegrová. 

Vladimír Vojtíšek, vrchní ředitel pro oblast rizika a financí Hypoteční banky se navíc pozastavuje nad výší celkové podpory. "Trh úvěrů na bydlení, a to bez úvěrů ze stavebního spoření, se pohybuje v objemu přes 200 miliard ročně, takže uvažovaná podpora ve výši 530 milionů se bude se týkat pouze zanedbatelného počtu domácností," říká Vojtíšek.

Podle něho sice jsou státní programy ve světě důležitou součástí financování bydlení a zaměření na mladší žadatele je správné, ale smysluplnost programy dostávají v situaci, kdy jejich dopad je materiální, poznatelný. "To v tomto případě naplněno nebude," dodal ekonom. 

Oslovení ekonomové Aktuálně.cz se shodují, že se jedná o podporu zaměřenou spíše na regiony s nižšími cenami nemovitostí. Pro velká města je to s ohledem na ceny nemovitostí vhodné jako řešení menších rekonstrukcí, kde ovšem opět může být problém krátká splatnost úvěru. Právě ale nasměrování státní půjčky žadatelům do větších měst prosazovala v roce 2019 ministryně Jana Maláčová. Ani s upravenou podobou programu se tak ale zřejmě nestane. 

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zmiňuje, že určitou naději na využití půjčky od státního fondu dává zájemcům o vlastní bydlení její kombinace s hypotékou.

"Aby mohl dlužník s hypotékou zároveň čerpat státem zvýhodněnou půjčku musí vědět, zda banka přistoupí na to, že na katastru nemovitostí bude mít první vložené zástavní právo Státní fond podpory investic, tedy úřad, a ne banka. Na to banka v praxi většinou nepřistupuje, pokud ovšem žadatel může dát do zástavy další nemovitost - třeba byt rodičů. I tak jde pochopitelně o komplikaci, která přispívá k celkovému dosavadnímu fiasku se státními půjčkami mladým," říká Kovanda. 

Připomíná také, že o programu téměř nikdo neví. "Žádosti lze podávat na pracovištích Státního fondu podpory investic v Praze a Olomouci. Stát ovšem podcenil osvětovou kampaň, a tak tato informace není veřejnosti dostatečně známa," dodává Kovanda.