Stát zveřejnil, jak žádat o mimořádný příspěvek pět tisíc korun. Pravidla se různí
Přečtěte si, za jakých podmínek vám mimořádná pomoc v době plošného zdražování přijde na účet automaticky a kdy je naopak potřeba o ni zažádat.
Publikováno: 24.5.2022
Žadatelé o příspěvek na dítě musí splnit několik podmínek:
- Předně musí rodiče žít ve společné domácnosti s dítětem.
- Dále příjmy žadatelů nesmí přesáhnout jeden milion korun hrubého ročně. To vychází měsíčně na zhruba 83 tisíc korun hrubého - rozhodující je ale právě roční částka. Za příjem do limitu se budou považovat příjmy ze zaměstnání a příjmy z podnikání. U zaměstnanců se započítají příjmy za loňský rok, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění. U osob samostatně výdělečně činných půjde o příjem za rok 2021 uvedený na daňovém přiznání jako základ daně.
- Podmínkou čerpání je také trvalé bydliště dítěte v Česku, příp. je možné i dlouhodobé povolení k pobytu.
- Příspěvek míří ke všem dětem, které ještě neoslavily 18. narozeniny. Osmnáctiletí tedy už mají smůlu. Žádat ovšem mohou rodiče, které teprve dítě čekají a má se narodit do konce roku 2022. Někteří odborníci na sociální problematiku přitom poukazovali na to, že právě starší děti stojí rodiny více peněz.
- Žádat o příspěvek může také osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, partner či druh rodiče a vdova či vdovec po rodiči.
"Návrh na poskytnutí příspěvku reaguje na současnou situaci rodin s dětmi, na které dopadají rostoucí ceny energií, potravin a dalších základních potřeb. Cílem návrhu je podpořit především rodiny s dětmi s nižšími a středními příjmy a také samoživitele, kteří jsou ohroženou skupinou obyvatel, na něž má přímé dopady rostoucí inflace a rostoucí ceny energií," uvádí v návrhu ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Píše také, že jednorázový příspěvek jednak ihned zlepší příjmovou situaci rodin s dětmi, ale také vytvoří časový prostor pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize na příjmovou situaci a životní úroveň jednotlivých sociálních skupin včetně rodin s dětmi.
Na pětitisícovku má nárok každé dítě, to znamená, že například rodina se dvěma dětmi, která splní podmínky, dostane jednorázově 10 tisíc korun.
Příspěvek se podle návrhu nebude danit, nebude předmětem dohody o srážkách ze mzdy. Také nebude podléhat exekučním srážkám a nebude se počítat ani do rozhodného příjmu, ze kterého se vypočítává nárok na sociální dávky. Po tom volali především odborníci na dluhovou problematiku.
Někdo žádost podává, někdo ne
Žádost o příspěvek budou lidé podávat online přes interaktivní formulář. Posuzovat a vyplácet příspěvek budou úřady práce. Na žádostech lidé vyplní osobní údaje, kontaktní údaje a způsob úhrady buď na účet nebo poštovní poukázkou.
Samotné příjmy ale žadatelé dokládat nebudou. Ty si úřad zjistí na České správě sociálního pojištění a na finančních úřadech. Peníze žadatelé dostanou, jak uvádí návrh: "do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o přiznání příspěvku".
Výjimku mají rodiče, kteří čerpají přídavky na děti - pokud jim budou náležet za červenec, dostanou jednorázový příspěvek automaticky, bez nutnosti vyplňovat žádost. Je totiž jasné, že pokud mají nárok na sociální dávku, splňují i limit maximálního příjmu a jejich údaje má úřad k dispozici.
MPSV plánuje, že se návrh projedná ve zrychleném řízení a peníze by mohli lidé dostat na konci letních prázdnin. Proto je některými odborníky označován za "pastelkovné".
V návrhu MPSV se lze dočíst, že v Česku žijí zhruba dva miliony dětí do 18 let v rodinách, které splňují hranici příjmů do milionu korun. Předpokládá, že zhruba desetina rodin žádat o příspěvek nebude kvůli neochotě odhalovat finanční situaci.
"To znamená. že pravděpodobný počet žadatelů z řad dětí do 18 let by mohl činit 1,82 milionu. Se stanovenou výší jednorázového příspěvku ve výši 5 tisíc korun na dítě budou celkové náklady činit cca 9,1 miliardy korun," počítá úřad. Stanovuje také náklady na vytvoření aplikačního programu, a to na 30 milionů korun.
Řada ekonomů považuje příspěvek za "vyhazování" peněz ze státního rozpočtu, které se v současné době příliš nehodí. Například ekonom České spořitelny Michal Skořepa považuje příspěvek za nešťastný nápad.
"Svým určením i pro středněpříjmové rodiny s dětmi odporuje vládní rétorice o tom, že v době hluboce schodkového státního rozpočtu není možné pomáhat jinak než jen velmi selektivně těm nejohroženějším. I kdyby byl ale omezen jen na nízkopříjmové rodiny s dětmi, pokládám jej za zbytečný, protože na podporu domácností, pokud jsou ohroženy hmotnou nouzí, už máme jiné dávky," říká ekonom.