Statisíce mrtvých, miliardové škody a hrozící celosvětový konflikt. Deset milníků boje o Ukrajinu

Publikováno: 13.11.2024

Když 24. 2. 2022 vpadla zákeřně bez vyhlášení války ruská armáda na území Ukrajiny, měla to být podle představ Vladimira Putina jen „třídenní speciální operace“. Je podzim roku 2024 a válka 20. listopadu vstupuje do druhé tisícovky bojových dnů. Ukrajina totiž nesložila zbraně a trpně nečekala, ale ruským násilníkům se postavila. A stalo se i něco, s čím Putin rozhodně nepočítal – celý civilizovaný svět se za napadenou Ukrajinu postavil a začal ji, přes halasný pokřik nejrůznějších prokremelských kolaborantů, podporovat. Nejen morálně, ale i hospodářsky, a hlavně vojensky. A tak Rusko jeho válečné dobrodružství přišlo již hodně draho. Hovoří se až o 700 000 mrtvých, zraněných či zajatých, o miliardových škodách. Konec konfliktu je přitom stále v nedohlednu. 24. 2. 2022Válka začínáKrátce před čtvrtou hodinou ranní středoevropského času přinesla ruská média předtočené prohlášení Vladimira Putina. Oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ s cílem „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. V té době již na území suverénní Ukrajiny z několika směrů včetně Běloruska a anektovaného Krymu vpadlo větší množství ruských jednotek. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě vyhlásil válečný stav a Ukrajina obvinila Rusko z totální invaze. Radě bezpečnosti OSN předložily USA a Albánie návrh rezoluce odsuzující ruskou invazi. Podle očekávání ji 26. února Rusko vetovalo. Čína, Indie a Spojené arabské emiráty se zdržely hlasování, zbývajících jedenáct členů Rady bylo pro rezoluci. Návrh mimo jiné požadoval okamžité stažení ruských vojáků z Ukrajiny. 1. 4. 2022Najevo vycházejí první válečné zločinyUkrajinské jednotky přešly po počáteční obraně v březnu do protiútoku a ruské okupanty se podařilo nejen zastavit,…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace