Statisíce seniorů žijí v chudobě. Systém je neudržitelný, reformu vlády jen slibují

#Volby

Publikováno: 6.10.2021

Přestože odešla do důchodu už před třemi lety, s prací neskončila a k penzi si  přivydělává úklidem. Od státu Jana dostává měsíčně necelých 15 tisíc korun, má tedy zhruba průměrný český důchod. Stejně jako statisícům dalších seniorů v Česku jí to ale k životu nestačí.

"Pokud si chcete splnit nějaké sny, musíte v důchodu aspoň na brigádu. Jinak můžete akorát sedět doma, ale na záliby a dovolené vám peníze nebudou stačit," říká Jana, která si nepřála uvést své příjmení. 

"Platíte za bydlení, energie, za jídlo. Senioři také mívají psy a kočky a veterinář nestojí málo. Vidím kolem sebe spoustu starých lidí, kteří nemají třeba na to pořídit si nové brýle, počítají každou korunu," říká Jana. Sama si měsíčně přivydělá pět tisíc korun, někdy i devět. "To už je ale na úkor času, který bych mohla trávit s vnoučaty," popisuje.

Chudých důchodců přibývá nejrychleji ze všech věkových skupin. Často těžko hledají peníze na nájem, opravu domu, nebo dokonce na základní potraviny, potvrzuje předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.

Finančně se propadají zejména osaměle žijící důchodci, většinou ženy. Ty mívají nižší důchody než muži, protože část života nepracovaly a vychovávaly děti. "Zůstávají navíc samy, protože se dožívají vyššího věku," říká pracovnice organizace Člověk v tísni Jitka Kylišová.

Senioři chudnou

V příjmové chudobě se člověk ocitne, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Medián příjmy rozděluje na dvě stejně početné skupiny, jednu nad a druhou pod. Člověk, který má mediánový příjem, je přesně uprostřed.

V roce 2019, za který jsou poslední ucelená data Českého statistického úřadu, tato hranice činila necelých 13 tisíc korun na měsíc. Pod ní bylo 16,6 procenta seniorů, tedy asi 350 tisíc lidí. Ze samostatně žijících důchodců ohrožovala příjmová chudoba 41,2 procenta lidí. Ještě v roce 2015 to přitom bylo jen 14,5 procenta.

Ukazatel příjmové chudoby ale starosti důchodců s obživou odráží jen zčásti. "Jsme zhruba na úrovni nejrozvinutějších států postkomunistického světa a těch chudších ze Západu. Statistika je tu zavádějící," upozorňuje sociolog Daniel Prokop ve své publikaci Slepé skvrny. Připomíná, že hranice, na kterou je příjmová chudoba v Česku vypočtena, je příliš nízká. S tím, jak vyjít s penězi, má starosti větší počet seniorů, než jsou ti pod uváděným ukazatelem.

Důchody navíc rostou pomalu. Zatímco průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním desetiletí z necelých 24 tisíc korun na více než 34 tisíc, důchody stouply z 10 531 korun na pouhých 14 216. 

Odborníci předpokládají, že počet seniorů žijících v chudobě bude dále stoupat. Česká společnost stárne, zatímco před deseti lety tvořili senioři 16 procent populace, dnes už je to přes 20 procent.

"Podle projekcí Českého statistického úřadu se očekává, že se podíl lidí nad 65 let zvýší k roku 2050 k 28,5 procenta a v roce 2100 na 29,5 procenta," říká demografka Dagmar Dzúrová. Seniorů by tak do roku 2050 přibylo ze současných 2,1 milionu na 3,1 milionu.

"Zlepšuje se zdravotní péče a životní styl, snižuje se úmrtnost a stále více osob se dožívá vyššího věku. Na druhé straně se rodí méně dětí. Lidé odkládají narození dítěte do vyššího věku, kdy budou lépe zajištěni," vysvětluje hlavní příčiny Dzúrová.

Neudržitelný systém

Současný důchodový systém je podle expertů neudržitelný. Už teď jde na starobní důchody třetina státního rozpočtu. A zatímco seniorů přibývá, pracujících, kteří do systému přispívají, bude čím dál méně. Oproti ostatním státům Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou navíc české důchody velmi nízké.

Systém v Česku platí od roku 1996, a dočkal se dosud jen drobných úprav. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je charakteristický svou solidaritou, lidem s vyššími příjmy důchod stoupá pomaleji. A také přísností. Nutné je odpracovat 35 let a dosáhnout věku 60 až 63 let podle počtu dětí, pro lidi narozené po roce 1965 to bude 65 let.

"Pokud chceme udržet stejnou nebo vyšší kvalitu života lidí ve stáří, budeme nuceni na ně vydávat stále větší podíl HDP, jak ve formě přímé podpory cestou důchodů, tak ve výdajích na služby zdravotnictví a péče,"  říká ekonom Daniel Münich, ředitel Institutu demokracie a ekonomické analýzy CERGE-EI.

Prosadit reformu se nedaří

O důchodové reformě se mluví od konce 90. let, řešení se ale dosud prosadit nepodařilo. Současná vláda Andreje Babiše tvořená jeho hnutím ANO a koaliční ČSSD dokonce reformu postavila na první místo v programovém prohlášení. Změny slibují strany před volbami i letos. 

Nejdál se dostala vláda Petra Nečase (ODS), když v roce 2013 zavedla takzvaný druhý pilíř důchodového systému. Vedle povinného prvního a připojišťovacího třetího pilíře zajišťoval důchodové spoření. Nestal se ale příliš populárním, využívalo ho pouhých 85 tisíc lidí. O tři roky později ho zrušila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Babišův kabinet zřídil stejně jako několik předchozích vlád komisi pro spravedlivé důchody, tentokrát v čele s ekonomkou a rektorkou Mendelovy univerzity v Brně Danuší Nerudovou.

Komise navrhla nultý pilíř, který by zajistil základní důchod deset tisíc korun doplněný o zásluhovou část prvního pilíře, snížením nutných odpracovaných let z 35 na 25 nebo jednodušším výpočtem. Prosadit se ale podařilo jen dílčí změny - zvýšení důchodů o 300 korun nad rámec valorizace a zavedení příspěvku 500 korun za každé vychované dítě.

Zatímco předsedkyně komise Nerudová označuje výsledek za "vykuchané řešení", předsedkyně rady seniorů Desatová jej hodnotí pozitivně. "Současná vláda čelila tomu, že si kupuje voliče. Ale nebýt jí, byli by na tom senioři ještě daleko hůř," říká.

Růst daní, nebo zvýšení věku důchodu?

Kde vláda na zvýšení důchodů vezme, zůstává ale otázkou. Příjmovou stránku systému ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), pod kterou důchodová komise spadá, vůbec neřešila. Peníze měla zajistit příští vláda pomocí reformy daní.

I podle Münicha je nutné dotlačit do systému peníze z daní. "Nabízí se daň z přidané hodnoty. Je také možné do toho zapojit daň z příjmu. Nebo zvýšit daně z nemovitostí, ale tak, že ne všechny se dají obcím, ale část z nich zůstane ve státním rozpočtu," navrhuje ekonom.

Experti také diskutují, zda by nepomohlo zvýšit věk odchodu do důchodu. Podle Nerudové by to mohlo pomoci, vzhledem ke snížení naděje dožití po covidu se ale k takovému řešení staví opatrně. Desatová z Rady seniorů zase upozorňuje, že zásadní není naděje dožití, ale věk dožití ve zdraví. "Musíme zjistit, kolik lidí bude schopno pracovat, aby se nám nepřelili do systému dávek," varuje před rizikem vyššího vyplácení nemocenské.

Příliš složitý je podle odborníků také výpočet důchodu. Lidé kvůli němu často nevědí, kolik vlastně mají v sociálním systému naspořeno. Inspirace se nabízí například v Rakousku. "Občané tam dostávají v obálce každý rok vyčíslený důchodový nárok," připomíná Nerudová.

Míst v domovech ubývá

Na stárnutí populace ale podle Nerudové není možné pohlížet jen jako na ekonomický problém. "Už teď víme, že nám bude chybět 120 tisíc míst v zařízeních na pomezí zdravotní a sociální péče. Senioři budou muset zůstávat doma, bude se o ně muset starat rodina," říká.

Někteří naráží na problém už dnes. Domovy s pečovatelskou službou jsou často plné, potvrzuje prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Horecký. Místo chybí hlavně pro lidi, kteří trpí demencí. "Česko je pod evropským průměrem počtu lůžek na počet osob straších 65 let. V pořadníku je zhruba deset až 15 tisíc žádostí o umístění do zařízení dlouhodobé péče pro seniory," říká. 

Asociace si nechala vypracovat analýzu od společnosti EY. Podle ní připadalo v roce 2018 na jedno místo v domově 37 seniorů. Kvůli stárnutí populace proto analýza doporučuje do roku 2050 vybudovat téměř 28 tisíc nových lůžek.

Horecký upozorňuje, že je nutné posílit komunitní služby, aby mohli senioři déle zůstávat doma a měli potřebnou péči. "V Česku chybí 412 tisíc hodin pečovatelských služeb. V pobytových službách je zase nutné zvyšovat počet zaměstnanců v přímé péči, abychom se přiblížili západoevropským poměrům," vysvětluje.

Stát tak musí do budoucna počítat s rozsáhlými investicemi. "Často se zapomíná, že částky na péči a zdravotnictví nejsou zanedbatelné a řádově se blíží nárůstům výdajů v důchodovém systému," říká Münich z CERGE-EI.

Přijde změna? Češi jsou skeptičtí, říká Nerudová

Nerudová varuje, že Češi ve změnu k lepšímu nevěří. "Úspěšnou důchodovou reformu se povedlo provést v zemích s dlouhodobou důvěrou ve stát. V Česku mají lidé za sebou neúspěšný pokus o zavedení druhého pilíře, takže jsou k reformě skeptičtí," říká.

Seniorům tak nezbývá než pracovat, podobně jako Jana, zmiňovaná v úvodu tohoto textu. Ta uvádí, že pracovat v důchodu jí už vadí. Brzy toho chce nechat a zkusí vyjít jen s penzí. 

"Plánuji na jaře skončit a žít z toho, co mám, abych si užila stáří, dokud jsem aktivní. Až nebudu moct sportovat, budu sedět doma. Pak uvidím, jak to půjde s penězi, třeba se zase vrhnu na nějaký úklid," uvažuje.

VIDEO: Debata DVTV Roadshow se zástupci politických stran na sociální témata