Statisícům Pražanů hrozí dvakrát větší daň z nemovitosti, radní vyhověli starostům

#Regiony

Publikováno: 9.9.2019

Za průměrný pražský byt o velikosti 75 metrů čtverečních se ročně platí daň z nemovitosti zhruba 750 korun. Radní však schválili novelu vyhlášky, podle které si nově o zvýšení takzvaného velikostního koeficientu pro výpočet daně rozhodnou samy radnice. Mohou tedy nechat daň stejnou jako dnes, nebo ji zvýšit až na dvojnásobek.

To neplatí pouze pro komerční prostory, u nichž se daň na dvojnásobek zvedne automaticky.

Po úpravě daně z nemovitosti volají radnice už řadu let, všechny takto vybrané peníze jdou totiž přímo do jejich rozpočtu. Výše daně se v Praze naposledy měnila před více jak deseti lety a je nižší než v řadě mnohem menších měst. Je to navíc jediná daň, kterou může Praha vlastním rozhodnutím upravovat.

Radnice si léta stěžují, že nemají peníze na investice do veřejných prostranství ani například na opravy škol. Novela tak slibuje, že jim na takové projekty bude zbývat více peněz.

Zvyšování daní je však velmi nepopulární u voličů, a proto magistrátní politici odpovědnost převedli na starosty a radní jednotlivých městských částí. Ti se teď musí rozhodnout, jak moc je pro ně injekce do rozpočtu důležitá. 

"Nejsem fanouškem zvyšování daní, ale dali jsme tímto slovo těm, kdo znají městskou část nejlépe a kdo ten příjem v konečném důsledku sami obdrží," uvedl náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě). Dodal, že Praha je jediné město v Česku, kde o výši daně rozhoduje někdo jiný, než kdo ji nakonec obdrží.

33 městských částí chce daň zvýšit

Z radnic však současně zaznívají obavy, že pokud se rozhodnou daň nezvyšovat, mohou v budoucnu narazit, až budou žádat magistrát o další peníze. To ostatně sám Vyhnánek nepřímo potvrdil. 

"Nepředpokládám, že městské části, které si o změnu daně nepožádaly, přijdou za měsíc či za dva s tím, že potřebují vypomoci od magistrátu s nějakými běžnými výdaji," řekl. Dodal však, že u větších investic, které městské části nemohou z vlastních rozpočtů zvládnout, se mohou stále na podporu magistrátu spolehnout.

Většina radnic už avizovala, že k nepopulárnímu opatření přistoupí. Z 57 městských částí jich 33 ohlásilo, že daň zvýší. Většinou na maximální možnou hladinu - tedy na dvojnásobek. Z velkých městských částí se to týká Prahy 1, Prahy 3, Prahy 7, Prahy 8, Prahy 10 a Prahy 11.

Ještě ale není stoprocentně jisté, že novela vyhlášky začne skutečně platit - musí ji ještě schválit zastupitelstvo hlavního města na svém zasedání v září. A jeden z členů vládnoucí koalice, strana TOP 09, se na celý nápad netváří zrovna s největším pochopením. "TOP 09 k tomu přijala stanovisko, že nechává zastupitele, aby se sami rozhodli a zvážili požadavky městských částí. Nicméně globálně to nepodporujeme," uvedl radní Jan Chabr (TOP 09).

Vyhnánek věří, že se i přesto podaří na zastupitelstvu návrh hlasy koalice prosadit. Pokud by se však klub TOP 09 postavil na odpor, mohli by novelu podpořit i někteří opoziční zastupitelé. Ti z ODS už však předem řekli, že oni to nebudou. Zbývá tak hnutí ANO a ani u něj nelze čekat žádnou přehnanou snahu vyjít radním vstříc.

"Jsme proti zvyšování daní a máme to i v programu. Nejdříve je potřeba hledat úspory v provozních výdajích, což se tady neděje. Nicméně jsme zatím domluveni tak, že naši zastupitelé budou mít v tomto volné hlasování. To je maximum, co můžeme koalici nabídnout," uvedl zastupitel a poslanec Patrik Nacher (ANO).

Dodal, že podle jeho informací uvažují o podpoře návrhu jeden až tři zastupitelé hnutí ANO. Také ANO totiž sedí ve vedení některých městských částí a tamním politikům by se další prostředky do rozpočtu hodily.