Státní peníze putují dál do Babišovy kapsy. Deagrofertizace proběhla jen napůl
Publikováno: 27.8.2023
V říjnu 2021 vyhrály volby strany ze současné vládní koalice pod heslem, že zbaví Českou republiku všudypřítomného vlivu oligarchy Andreje Babiše a jeho lidí, které za dobu své vlády rozmístil po celé státní správě. Babišovi se podařilo vytvořit systém klientelismu, v němž jeho soukromým zájmům sloužily stovky státních úředníků. Dohazovali dotace jeho firmám, prosazovali jeho autoritářské praktiky a omlouvali jeho porušování pravidel a konflikt zájmů před orgány Evropské unie. Říkalo se tomu vláda Agrofertu, protože moc tohoto obřího holdingu byla cítit prakticky všude, přičemž asi nejhorší situace byla (a stále zůstává) zejména v médiích. Vláda Petra Fialy se veřejnosti mimo jiné zavázala k provedení „deagrofertizace“, tedy zlomení moci Babišova molochu. Když nyní děláme inventuru působení této vlády v poločase jejího mandátu, musíme se smutkem konstatovat, že tento plán z větší části splněný nebyl. Tento závazek přitom na sebe nebral jen premiér a předseda ODS Petr Fiala. Také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) hovořil o tom, že státní správa potřebuje „deagrofertizaci“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase sliboval „čistit ministerstva od lidí, kteří nesloužili zemi, ale holdingu“. Také ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o nutnosti zbavit se lidí, kteří byli napojeni na Babišovo ANO či na jeho holding Agrofert. Redakce serveru Seznam Zprávy na konci června mapovala, co se stalo s klíčovými exponenty Babišova podivného režimu, který záměrně smazal hranici mezi soukromými zájmy majitele holdingu a premiéra v jedné osobě. Jednalo se kupříkladu o Erika Geusse z Inspekce životního prostředí nebo o Martina Šebestyána, který řídí Státní zemědělský investiční fond, který příkladně pečuje o finanční zájmy holdingu. Je jasné, že majitel chemického průmyslového kolosu potřebuje ovládat státní orgán,…