Stejná minimální mzda v celé EU. Změna u té české by byla radikální, bojí se firmy
Cílem unijní směrnice je srovnat velké rozdíly v minimálních mzdách unijních zemí a zamezit tak chudobě.
Publikováno: 15.7.2021
Ministerský návrh počítá se zvýšením minimální mzdy od ledna příštího roku o 2800 korun na 18 tisíc měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je výraznější navýšení nutné. Šéfka resortu podotýká, že česká minimální mzda je nejnižší v unii. Podle údajů Eurostatu má však Česko až šestou nejnižší minimální mzdu v EU, po Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Litvě a Chorvatsku (viz obrázek).
Její návrh tak odpovídá doporučení evropské směrnice, podle něhož by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy nebo 60 procent mediánové mzdy. Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují. Průměrná mzda v 1. čtvrtletí letošního roku v Česku činila 35 285 korun. Medián byl letos v prvním čtvrtletí 29 867 korun.
"Mnoha lidem se práce přestává vyplácet. Dumpingové mzdy ničí důstojnost práce, penalizují podnikatele, kteří platí slušně, a narušují spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Z tohoto důvodu chceme zavést rámec pro minimální mzdy. Každý musí mít nárok na minimální mzdu, ať už prostřednictvím kolektivních smluv, nebo zákonného minima," uvedla k tomu již v minulosti předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Zatímco odbory plně s návrhem ministryně Maláčové souhlasí, podnikatelé jsou proti. Například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nyní napsala, že navrhovaný růst nejnižšího výdělku o 18 procent je v rozporu s ekonomickou situaci. "Firmy řeší dopady pandemie a nemohou si takové náklady navíc dovolit. Podporuje přidání o inflaci, tedy zhruba o 500 korun na 15 700 korun měsíčně," uvádí se ve zprávě konfederace.
Roční mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy zaměstnavatelům příští rok zvedly celkem o 44 957 korun. Podnikatele v Česku by to podle podkladů stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.
Připomínky vznesla také Hospodářská komora. "Je přece holý nesmysl, pokud si někdo myslí, že přibližování české ekonomiky k západní Evropě zajistí zvyšování minimální mzdy, tedy mzdy za nekvalifikovanou práci. Stát má místo diktování ceny práce v soukromém sektoru vytvářet dobré podmínky, aby si lidé mohli zvyšovat svou kvalifikaci a aby firmy mohly zvyšovat produktivitu práce. Ne se předhánět v tom, která země má jakou minimální mzdu," uvedl tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Zmínil, že vyšší minimální mzda je třeba ve Španělsku nebo Řecku, přitom nezaměstnanost v těchto zemích i kvůli vysoce nastavené minimální mzdě je obrovská, zejména u mladých lidí s malými pracovními zkušenostmi.
"Problémem je, že u nás dosud neexistují závazná rozumná pravidla pro určování výše minimální mzdy. Proto je minimální mzda politicky velmi zneužívaným institutem. Svědčí o tom i tyto návrhy, kterými se snaží politici trumfnout, kdo dá z cizího víc. A proč je říkají před volbami, když zvyšování minimální mzdy vláda vždy řeší až na poslední chvíli v prosinci? Je očividné, že politikům vůbec nejde o úroveň minimální mzdy ani něčí blaho, ale o politické body na cizí účet," rozhořčil se mluvčí Diro.
Odbory podobné kritiky odmítají, na zvýšení trvají: "Přijde mi zarážející, že si dnes ještě někdo dovolí rozporovat nutnost zvýšení minimální mzdy, která patří mezi vůbec nejnižší i v rámci regionu střední a východní Evropy. Přijde mi přirozené, že lidé mají za odvedenou práci dostat důstojný plat. A navíc, pokud si dobře pamatuji, tak to byli právě zaměstnavatelé, kteří v době covidové krize upozorňovali na fakt, že s 500 Kč na den se nedá vyžít. A byli to oni, kteří si vymohli v rámci kompenzací částku 1000 Kč na den," reagoval Josef Středula, šéf největších odborů v zemi.
Ministerstva a další instituce, zaměstnavatelé či odboráři mohli k návrhu ministerstva práce do 13. července podávat připomínky. To je zapracuje do návrhu a předloží vládě. O výši nové minimální mzdy by měla rozhodnout vláda, termín jednání není stanoven.
Zatímco minimální mzda se týká podle údajů MPSV asi 139 tisíc zaměstnanců, zaručenou mzdu pobírá násobně více lidí. Zaručená mzda je s nejnižším výdělkem propojena a roste s ním.
- Řada profesí má od ledna nové zaručené mzdy. Zkontrolujte, zda se zbytečně neokrádáte
Vyplácí se v osmi stupních podle složitosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
"U většiny firem by skokové navýšení minimální mzdy vedlo k deformaci vnitrofiremních pravidel odměňování a pro řadu z nich k takovému zvýšeni nákladů, jehož důsledkem by bylo snížení počtu zaměstnanců. Jsme pro navyšování mezd, ale proti nařízenému plošnému přidávání. Výdělky by se měly upravit ve vyšších kolektivních smlouvách podle možností jednotlivých sektorů," píše konfederace zaměstnavatelů.
Hospodářská komora svázanost minimální mzdy se zaručenými mzdami dlouhodobě kritizuje.
"Zatímco odměňování minimální mzdou není příliš časté, odměňování zaručenou mzdou je běžnou praxí. Při zvýšení minimální mzdy a sazeb zaručené mzdy tak dojde k tlaku na zvýšení všech mezd, což se negativně projeví v mzdové politice firem - snížení nenárokové složky mzdy, omezení možnosti výkonnostních odměn. Administrativní zvyšování minimální mzdy, aniž by odměňování zaměstnanců bylo navázáno na zvýšení produktivity, je nebezpečný scénář pro tuzemské hospodářství," uzavírá Diro z Hospodářské komory.