Stejné jako v Albánii, horší než v Polsku. Mapa porovnává české silnice s Evropou
Česko si podle dopravních expertů vede ve srovnání špatně kvůli stavu silnic nižších tříd i nedostatečné kapacitě dálnic.
Publikováno: 7.10.2022
Data pocházejí ze Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou Světové ekonomické fórum vydává pravidelně od roku 1979. Autoři se na kvalitu silnic ptali v rámci dotazníkového šetření mezi manažery v jednotlivých zemích. Jde tedy o subjektivní názory, údaje přitom pocházejí z roku 2019.
Respondenti odpovídali mimo jiné na dotaz, jaká je kvalita silniční infrastruktury v jejich zemi. Mohli hodnotit na sedmibodové škále od "extrémně špatná" po "velmi dobrá - mezi nejlepšími na světě".
Z vybraných čtyřiceti zemí skončilo Česko v té horší polovině, na 29. místě obklopené Albánií a Černou Horou.
Na posledních třech příčkách se umístily Ukrajina, Bosna a Hercegovina a Moldavsko. Naopak prvenství si připsalo Nizozemsko následované Švýcarskem a Rakouskem.
"Jedná se sice o subjektivní názory respondentů, nicméně myslím, že o lecčems vypovídají. V hodnocení jsme někde vedle Burundi," komentoval to pro Aktuálně.cz dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0. Africké Burundi, které ovšem není do přehledu zařazeno, totiž v žebříčku kvality silnic získalo stejné hodnocení jako Česko.
Podle Budského má česká silniční síť k ideálu daleko. Dopravní expert Zdeněk Lokaj z Českého vysokého učení technického (ČVUT) ale negativní hodnocení mírní. Podle něj nelze obecně říci, že kvalita silnic v tuzemsku je setrvale špatná. "Bylo by to pošlapání dobré práce mnoha lidí, kteří se o údržbu dopravní infrastruktury starají. Je ale pravda, že v tom máme deficit a měli bychom ho řešit," domnívá se Lokaj.
Kvalita silnic v jednotlivých státech
| Země | Skóre | Pořadí |
| Nizozemsko | 6.4 | 1 |
| Švýcarsko | 6.3 | 2 |
| Rakousko | 6.0 | 3 |
| Portugalsko | 6.0 | 4 |
| Španělsko | 5.7 | 5 |
| Chorvatsko | 5.6 | 6 |
| Dánsko | 5.6 | 7 |
| Lucembursko | 5.5 | 8 |
| Francie | 5.4 | 9 |
| Finsko | 5.3 | 10 |
| Německo | 5.3 | 11 |
| Švédsko | 5.3 | 12 |
| Kypr | 5.1 | 13 |
| Turecko | 5.0 | 14 |
| Slovinsko | 4.9 | 15 |
| Velká Británie | 4.9 | 16 |
| Litva | 4.8 | 17 |
| Estonsko | 4.7 | 18 |
| Řecko | 4.6 | 19 |
| Norsko | 4.5 | 20 |
| Belgie | 4.4 | 21 |
| Irsko | 4.4 | 22 |
| Itálie | 4.4 | 23 |
| Polsko | 4.3 | 24 |
| Island | 4.1 | 25 |
| Maďarsko | 4.0 | 26 |
| Slovensko | 4.0 | 27 |
| Albánie | 3.9 | 28 |
| Česko | 3.9 | 29 |
| Černá Hora | 3.9 | 30 |
| Lotyšsko | 3.6 | 31 |
| Rusko | 3.5 | 32 |
| Srbsko | 3.5 | 33 |
| Bulharsko | 3.4 | 34 |
| Severní Makedonie | 3.4 | 35 |
| Malta | 3.3 | 36 |
| Rumunsko | 3.0 | 37 |
| Ukrajina | 3.0 | 38 |
| Bosna a Hercegovina | 2.8 | 39 |
| Moldavsko | 2.6 | 40 |
Zdroj: Viborc.com, Světové ekonomické fórum
Budský k tomu dodal, že Česko si vede špatně nejen v porovnání se západními státy, ale i postkomunistickými zeměmi. Za vůbec nejkvalitnější silnice na světě se pak podle něj považují ty francouzské. Francie skončila v žebříčku devátá.
Z bývalých socialistických států pak dává za příklad Maďarsko, kde jsou podle něj na lepší úrovni třeba dálnice. Cestování po Maďarsku je podle něj "úplně jiná lahoda než u nás". Ještě lépe se v žebříčku umístilo s kvalitou silnic Polsko.
Rozšíření dálnic
Právě dálnice Budský označuje za jednu z oblastí, kde by Česko mohlo zabrat. Zmiňuje nedostavěnou dálniční síť a také jejich nedostatečnou kapacitu.
"Třeba v případě dálnice D10 mezi Prahou a Mladou Boleslaví se hovoří o tom, že by se do roku 2030 měla ze čtyř pruhů rozšířit na šest, a já doufám, že se tak stane," poukazuje na přetíženou dálnici D10.
Budský u dálnic poukázal také na nedostatek telematických zařízení. "Vezměte si, kolik nám chybí informačních tabulí, které by řidičům daly vědět o dopravních komplikacích, jak se jim vyhnout alternativní trasou, a o podobných věcech," uvádí odborník.
Za Achillovu patu pak označil velké množství dopravních omezení, tedy různých oprav a úprav, která jsou podle něj nekoordinovaná. "Vypadá to, jako kdyby se mezi sebou jednotlivé samosprávné celky nebyly schopné dohodnout tak, aby řidiči byli schopní opravy skousnout," dodává.
Na údržbu naráží i Lokaj z ČVUT. Za nejpalčivější problém označuje dlouhodobé podfinancování údržby komunikací nižších tříd, které jsou v gesci krajů a měst.
"Kraje se s nedostatkem financí na údržbu potýkají prakticky každý rok, v minulosti navíc od státu dostávaly mimořádné peníze na údržbu postupně, a tak ještě v březnu či dubnu netušily, kolik celkově na opravu silnic budou mít," upozorňuje dále odborník.
Připomíná rovněž, že kraje se také potýkají s prudkým zdražením stavebních materiálů a celkově provozních nákladů dodavatelů. To podle Lokaje vede k tomu, že některé zakázky na opravy nejsou schopny vysoutěžit, protože se jim nikdo nepřihlásí.
Zlepšení stavby mostů
Data Světového ekonomického fóra jsou sice tři roky stará, podle Budského jsou ale poplatná i ke dnešku, od té doby se totiž podle něj situace příliš nezlepšila. "Myslím, že pokud by se dělal průzkum dnes, Česko by asi neskončilo o moc lépe," odhaduje dopravní expert.
Pozitivní změnu lze podle Lokaje vidět alespoň u mostů. "Mnoho mostů v nevyhovujícím stavu nahradily mosty nové, a to zejména na silnicích první a druhé třídy," připomíná.
Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka dodává, že stát od roku 2019 do loňska zprovoznil 172,4 kilometru dálnic a silnic první třídy. S připočtením letošního roku a dosavadně zprovozněných staveb jde o více než 184 kilometrů.
Letos by pak stát měl otevřít celkem kolem 25 kilometrů dálnic. Pro srovnání, loni šlo celkem o 47 kilometrů, předloni o 21 kilometrů a v roce 2019 o 33 kilometrů.
Podle Jemelky lze o zlepšování dopravní infrastruktury v Česku mluvit i s ohledem na rozpočty Státního fondu dopravní infrastruktury z posledních let a pro příští rok. Právě z tohoto fondu stát dopravní stavby financuje, v příštím roce by měl hospodařit s více než 150 miliardami korun.