Strach ovládl většinu lidí, loučil se generál Píka. Komunisté ho zavraždili, protože věděl příliš mnoho
Publikováno: 21.6.2024
HISTORIE / „Je to špatné, Karle, zatím to nevypadá ani na patnáct let,“ povzdechl si náměstek ministra obrany, generál Bedřich Reicin prokurátorovi Karlu Vašovi. Ten mu bez jakéhokoliv ostychu nabídl: „Tak mi Bedřichu, řekni, kolik pro toho Píku potřebuješ – patnáct let, nebo rovnou provaz?‘“ Tak spolu oba muži hovořili krátce po zatčení Heliodora Píky v květnu roku 1948 podle zapisovatelky a Reicinovy sekretářky Ludmily Uhlířové. Komunisté již tehdy drželi moc v Československu ve svých rukou, demokracii vytlačila totalitní zvůle, v níž soudy nerozhodovaly podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale podle příkazu stranického vedení. A generál Heliodor Píka, legionář a hrdina z první i druhé světové války, významný představitel zahraničního protinacistického odboje, vlastenec a demokrat, se ve vykonstruovaném procesu stal její obětí. Válka mu zamíchala se životem Narodil se 3. července 1897 do rodiny vesnického koláře Ignáce Píky ve Štítině nedaleko Opavy. Rodina mívala do kapes velmi hluboko, přesto díky odříkání i materiální pomoci mohl Haluš, jak mu doma říkali, jako jediný ze šesti sourozenců studovat. Tohoto privilegia si vážil celý život. Po ukončení české obecné školy zamířil na slavné matiční gymnázium v Opavě. Do života mu brzy vtrhla první světová válka a proměnila všechny jeho představy o budoucnosti. Na jejím počátku ztratil otce a z gymnázia se stala vojenská kasárna. Tou dobou absolvent šesti tříd proto odešel do Nového Bydžova jako lékárenský praktikant, maturitu složil dodatečně s výborným prospěchem. Z lékárníka vojákem Dlouho však v novém působišti nepobyl – už v říjnu 1915 byl odveden k domobraneckému pluku…