Strategie „já nic, já muzikant“ se nesmí politicky vyplatit. Platí to i pro schválení Evropské komise
Publikováno: 30.11.2024
KOMENTÁŘ / Nová Evropská komise je schválená. Sice „jen“ 370 hlasy (proti 282, 36 se zdrželo) ze 688 hlasujících, ale i tak rozdílem desítek hlasů. Je však třeba dodat, že jde o nejslabší výsledek od doby, kdy Evropský parlament komisi schvaluje. Není ale od věci se podívat detailně, co za těmito čísly stojí. U českých europoslanců Evropská komise silně narazila. Podporu jí dali pouze všichni z frakcí Evropské lidové strany a Zelených (tedy poslanci TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů) a dva poslanci od Konzervativců (tedy ODS). Jakkoliv byla podpora komise předjednána mezi třemi hlavními proevropskými skupinami, tedy lidovci, socialisty a liberály, 75 z nich komisi nepodpořilo (hlasovali proti nebo se zdrželi). Naopak 60 hlasů pro komisi šlo z frakcí Evropských konzervativců (zde 33) a Zelených (27). Kromě dvou hlasů od nezařazených poslanců hlasovali proti všichni poslanci z frakce Patrioti pro Evropu, levice a další malé extrémně pravicové skupiny. V hlavní roli domácí politika Pokud ponecháme stranou naprostou konzistenci poslanců na obou stranách extrému – bez ohledu na to, že jejich podporu by sotva získalo cokoli kromě rozpadu Evropské unie – je zajímavé, co vedlo desítky poslanců tří hlavních skupin k tomu, že byly s to vznik komise riskovat. Ve většině případů to byla „domácí politika“. Španělští lidovci chtěli ukázat odpor proti nominantce své země, kterou navrhli tam vládnoucí socialisté (s odkazem na její odpovědnost za nezvládnutí povodní). Odpor proti kandidátovi jiné strany vedl i k dalším hlasům proti. V případě německých socialistů šlo o to, že i když v Německu ještě pár měsíců…