Střet spojenců. Francie jde proti Německu, nechce plynovod Nord Stream 2 z Ruska
Berlín čelí kritice v Evropě i ve Spojených státech kvůli Nord Streamu 2, ale kritizovaný plynovod už je rozestavěný.
Publikováno: 8.2.2019
Francouzské "ne" bude pro Berlín nepříjemným překvapením, napsaly ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje německé deníky Die Welt a Süddeutsche Zeitung.
Evropská komise sice dříve uvedla, že výstavba Nord Stream 2 neodporuje unijnímu právu, ale v Bruselu se vede diskuse, zda regule nazvané Gas Directive změnit. V tom smyslu, že žádný plynovod by nemohl mít stejného dodavatele plynu a provozovatele.
Nord Stream 2 by tuto podmínku nesplňoval, protože v obou případech figuruje ruský plynárenský gigant Gazprom. Berlín by tak nemohl uvádět, že projekt je čistě ekonomický a nemá být spojován s politikou.
Francouzský hlas Němci potřebovali, aby změnu zablokovali. Paříž se ale rozhodla jít proti svému největšímu spojenci. "Nechceme zvyšovat závislost na ruském plynu ani poškozovat zájmy členských zemí Evropské unie, jako jsou Polsko nebo Slovensko," cituje Die Welt svůj zdroj z francouzské vlády.
Závislost na Rusku?
Německá vláda je kvůli plynovodu pod velkým tlakem a čelí kritice, že zvýší závislost na ruském plynu a poškodí Ukrajinu, pro kterou jsou ekonomicky důležité tranzitní poplatky za ruský plyn. Toho ale přes ukrajinské území zřejmě poteče méně, až bude Nord Stream 2 dokončen. To se má stát na konci letošního roku.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v Bratislavě na setkání s premiéry Visegrádské čtyřky plynovod znovu hájila.
"Staneme se závislejšími na Rusku? Říkám, že ne, pokud budeme zároveň diverzifikovat zdroje," prohlásila kancléřka ve slovenské metropoli. Zopakovala také, že Ukrajina musí nadále zůstat tranzitní zemí pro ruský plyn.
V Německu není plyn hlavní surovinou v energetické spotřebě. Pokrývá ji zhruba z 23 procent.
Kromě Gazpromu financují projekt Nord Stream 2 v hodnotě 9,5 miliardy eur (skoro čtvrt bilionu korun) německé firmy Uniper a Wintershall, rakouská OMV, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a paradoxně také francouzská Engie.
Plynovod kritizují Polsko, pobaltské země a především Spojené státy. Americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell nedávno prohlásil, že firmám, které se na budování Nord Stream 2 podílejí, hrozí americké sankce. V Německu tím vyvolal pobouření.
Plynovod Trumpovi neustoupí
Americký prezident Donald Trump zase vyčítá Německu, že chce od USA bezpečnostní záruky proti Rusku, ale samo nezvedá své výdaje na zbrojení a naopak buduje plynovod z Ruska.
Evropský komisař pro rozpočet Günter Oettinger nicméně uvedl, že plynovod už je rozestavěný a těžko lze očekávat, že nebude uveden do provozu. "Nikdy jsem nebyl velkým stoupencem Nord Stream 2. Ale už ho stavějí a nebylo by jednoduché to najednou zastavit. Rozhodně to nezastaví kvůli Trumpovým hrozbám," řekl časopisu Der Spiegel.
Podle Oettingera je řešením ruský závazek nadále přepravovat část plynu přes Ukrajinu.
Analytik společnosti Cyrrus a expert na energetiku Tomáš Pfeiler řekl v prosinci Aktuálně.cz, že z ekonomického hlediska je pro Českou republiku Nord Stream 2 přínosem. "Česká republika by profitovala z navázaného projektu Capacity4Gas, který by zajišťoval tranzit plynu do Rakouska. Pozitivním výsledkem by byly vyšší inkasované tranzitní poplatky. Výhody by pocítily i české domácnosti, kterým by poklesla regulovaná složka ceny plynu," uvedl Pfeiler.