Střet zájmů nezmizel. Jen se na něj zapomnělo kvůli mlze vypouštěné Babišovou vládou
Publikováno: 4.2.2026
KOMENTÁŘ / Zatímco se veřejná debata utápí v hlučné válce mezi Hradem a Petrem Macinkou, jeden zásadní problém zůstává ve stínu. Nevyřešený střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Nezmizel. Jen se na něj zapomnělo. A právě to je nebezpečné. Protože stát, který si zvykne přehlížet střet zájmů u svého premiéra, přestává být státem pravidel a stává se státem výjimek. Když byl Andrej Babiš jmenován premiérem, zazněl jasný slib: „Střet zájmů bude vyřešen rychle a jednoznačně.“ Prezident jasně řekl, že očekává řešení, které obstojí doma i v zahraničí. Veřejnost očekávala totéž. Místo toho jsme dostali formální minimum. Přesuny majetku mezi strukturami, svěřenské fondy, které už jednou Evropská komise označila za nedostatečné, a nyní otevřenou debatu o tom, že Agrofert má po odchodu z politiky připadnout rodině. To není řešení střetu zájmů. To je jeho odkládání a přebalování. 250 milionů, které neměly zapadnout Zatímco se veřejnost dívá s pohoršením na arogantní jednání ministra Macinky vůči prezidentovi, tak vláda schválila program za 250 milionů korun, z něhož mohou profitovat firmy z holdingu Agrofert. Bez velké debaty. Bez jasného vysvětlení. Bez citlivosti k tomu, že právě střet zájmů je důvodem, proč Česko v minulosti čelilo vracení evropských dotací a mezinárodní ostudě. Tohle je přesně ten moment, kdy by měl premiér říct: „Tady ne. Tady se stáhnu. Tady musí být nula pochybností.“ Nestalo se. Někdo může namítnout, že máme jiné starosti. Bezpečnost, zahraniční politiku, vnitropolitické napětí. Ano, máme. Střet zájmů premiéra ale není vedlejší téma. Je to základní test důvěry ve stát. Zda pravidla platí pro všechny, zda veřejné peníze nejsou nástrojem moci,…