Stříž se neměl nejvyšším státním zástupcem nikdy stát, tvrdí Pekarová. Hnutí ANO jeho konec nepřekvapil
Publikováno: 7.1.2025
Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nikdy stanout, sdělila ČTK k v úterý oznámené rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček na síti X uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost, míní. Stříž v pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), skončí 31. března. Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Blažek navrhne nástupce tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu. Pekarová Adamová patřila v roce 2021 k největším kritikům nástupu Stříže do úřadu, zdůvodňovala to tím, že jako "předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty". Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí. V úterý ČTK napsala, že na svém názoru na Stříže nikdy nic nezměnila. "Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát," uvedla. Jeho nástupce by měl podle Pekarové Adamové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží. Vondráček nepovažuje rezignaci za překvapení. "O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k…