Summit EU řeší ceny energií, Česko nechce nic blokovat. Problémovým článkem je Polsko
Šance na důraznou akci sedmadvacítky jako společný nákup plynu do často poloprázdných evropských zásobníků jsou ale malé.
Publikováno: 21.10.2021
Zatímco Španělsko nebo Francie vyzývají k celkové reformě trhu s elektřinou a chtějí regulovat cenu emisních povolenek - to chce i Česko -, Německo a další státy trvají na malých dočasných krocích, jak je doporučila Evropská komise (EK) minulý týden. Konkrétně jde třeba o příspěvky pro rodiny napříč EU, kterým hrozí, že nebudou schopné zaplatit účty za plyn a elektřinu a budou tak od tepla a světla odstřiženy.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před debatou o energiích řekl, že bude „trvat” na tom, aby ostatní lídři EU podpořili požadavek české vlády na nulovou sazbě DPH na elektřinu a plyn, tak, jak to tento týden schválil kabinet. V neoficiální verzi závěrečného komuniké ze schůzky, které je zdrojem pokynů pro euroúředníky, jak konat, se však o nulové sazbě DPH na energie nemluví.
Zdroje HN a Aktuálně.cz z diplomacie potvrdily, že Babiš na tomto bodu nechce „krvácet” a nebude kvůli tomu případně blokovat celkovou dohodu na summitu. „O nulové sazbě DPH musí rozhodnout až nová sněmovna,” řekl sám odcházející premiér ke kroku svojí vlády.
Babiš také uvedl, že ministerstvo financí poslalo dopis s požadavkem na odpuštění DPH komisaři pro finanční záležitosti Paolu Gentilonimu. Komise ale ve čtvrtek na dotaz deníků HN a Aktuálně.cz sdělila, že žádný dopis z českého ministerstva financí nedostala. „Před tím, než stát přesune energie do snížené sazby, musí především konzultovat ostatní země ve výboru pro otázky DPH. V naší kompetenci tohle není,” upozornil mimo záznam úředník EK.
To česká vláda neudělala. Ministryně Alena Schillerová (ANO) o tom má podle předkládací zprávy kabinetu teprve se zbytkem EU jednat. „Státy v každém případě mohou přesunout energie do snížené sazby, ale musí dodržet minimální platnou sazbu, která činí 5 %,” připomněl zmíněný zdroj v EK.
S Polskem došla trpělivost
Ještě než se politici na několik hodin zavřeli v sále k debatě o energiích, zvedali téma, které ani není na oficiálním programu a které během týdne uzrávalo v hádku mezi západní a východní Evropou.
Jde o právní stát v Polsku. Země otřásla právním pořádkem EU poté, co polský ústavní soud před dvěma týdny zpochybnil platnost evropských zákonů na polském území. Konkrétně šlo o to, že polský soud odmítl verdikt Evropského soudního dvora opírající se o dva články smlouvy o EU.
Smlouvu včetně oněch dvou článků Polsko opakovaně podepsalo - před svým vstupem do EU a při ratifikaci Lisabonské smlouvy. Nynější verdikt polského ústavního soudu, jehož členy jmenovala polská vláda, proto většina západních politiků považuje za zmanipulovaný ve prospěch vnitropolitických cílů vládní strany Právo a spravedlnost.
Řadě zejména západních politiků došla s Polskem trpělivost a na pozadí dlouhodobého ohýbání polské justice chtějí po Evropské komisi, aby vůči Polsku rozjela mimořádnou sankční proceduru. Ta právní stát, kam patří i nezávislost justice, propojila s evropskými dotacemi. Polsku by tak hrozila stopka financování z Bruselu. Kvůli tomu, že komise otálí s tímto krokem, chystá europarlament žalobu na EK pro nečinnost.
„Je to prosté. Pokud chcete užívat výhod klubu, jehož jste členy, musíte dodržovat jeho pravidla, k nimž jste se zavázali,” shrnul hlavní argument kritiků Polska belgický premiér Alexander De Croo. Naproti tomu Viktor Orbán se svého visegrádského spojence zastal. „Polsko má pravdu. Nadřazenost evropského práva ani není ve smlouvě. Tak v čem je problém?” namítl maďarský premiér.
Andrej Babiš, další zástupce V4, naproti tomu už předem řekl, že k věci nebude na summitu nic říkat. Přesto, že Česko tu má speciální zájem. Soud EU se totiž zastal Česka ve sporu o polský důl Turów, polská vláda se ale odmítla verdiktu evropského soudu podřídit. Česká vláda to po Varšavě vyžaduje a chce tak to samé, co Belgie a další státy - aby Polsko respektovalo pravidla.
Babiš ale spor a Turów a dlouhodobý přístup polské vlády k pravidlům EU považuje za nesourodé věci. „Nevidím v tom žádnou souvislost. Určitě k tomu nebudu vystupovat. To (stav právního státu, pozn. red.) je záležitost Polska,” řekl Babiš.