Summit NATO mohl dosáhnout víc. S Orbánem a Erdoganem ale možná v nic lepšího doufat nešlo
Publikováno: 12.7.2024
KOMENTÁŘ / Představitelé členských států Severoatlantické aliance vyjadřovali neochvějnou podporu Ukrajině. Realita je ale bohužel trochu jiná. Nepodařilo se například dohodnout víceletý závazek pomoci napadené zemi. Také ohledně členství Ukrajiny v NATO není závěrečná deklarace bohužel tak vstřícná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vzhledem k problematickým členům, jako je Maďarsko, je tohle ale asi maximum možného. Mezi ambicemi a jednotou si Aliance zvolila jednotu. Dobrou zprávou je, že krom posílení obranyschopnosti Ukrajiny dojde i k dislokaci amerických raket v Evropě. Ty mají zlepšit schopnost obrany vzdušeného prostoru Evropy proti letadlům, ale především raketám. Pozitivní je i první otevřená kritika Číny za to, že dodávkami tzv. zboží dvojího využití pomáhá ruské válečné mašinerii. Dlouhodobá pomoc První promarněnou příležitostí jsou naopak závazky členských zemí poskytnout Kyjevu vojenskou pomoc. Schválených minimálně 43 miliard dolarů pro rok 2025 vypadá dobře a je to skutečně slušná částka. Odcházející generální tajemník Jens Stoltenberg ovšem původně usiloval o to, aby byl závazek víceletý. To se bohužel nepodařilo. Z praktického hlediska by samozřejmě takový závazek žádnou zárukou pro Ukrajinu nebyl. Změna politické reprezentace v daných zemích by mohla vést k redukci takových slibů. Konec konců s mnoha zeměmi uzavřel Kyjev bilaterální bezpečností dohody, které závazky dlouhodobé pomoci obsahují, ale pokud by se třeba Trump rozhodl je ignorovat, nikdo s tím nic neudělá. Přesto mohl být slib dlouhodobé pomoci důležitým symbolem. Obavy z Trumpa Strach z toho, jak se k Ukrajině a potažmo celému NATO postaví případná nová americká administrativa byl patrný i z dalších…