Svoboda a demokracie nejsou zadarmo. Je třeba podporovat Ukrajinu, prohlásil Vystrčil

<p><img width="1920" height="1280" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/Milos-Vystrcil.png" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pavel Hofman / FORUM 24" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/Milos-Vystrcil.png 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/Milos-Vystrcil-300x200.png 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/Milos-Vystrcil-1024x683.png 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/Milos-Vystrcil-768x512.png 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/Milos-Vystrcil-1536x1024.png 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/Milos-Vystrcil-640x426.png 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p><strong>Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v sobotu u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je třeba být ostražití před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. </strong> Podobně jako v roce 1948 Československo podle něj nyní zažívá útlak svobody Ukrajina, kterou napadlo Rusko. Politik to dnes novinářům řekl na pietní akci připomínající studentský pochod v únoru 1948, který byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Dnes si tutéž trasu prošlo asi 40 lidí z řad studentů, zástupců protikomunistických organizací a senátorů. Odpor studentů vůči nástupu komunistů je podle Vystrčila i pro dnešní společnost živým tématem. Lidé by si měli činy studentů a jejich odvahu dále připomínat a inspirovat se jimi. "Dnes je to zvláště aktuální i proto, že je to 366 dní od začátku ruské agrese na Ukrajině. Tam je to také o útlaku svobody, o tom, že Rusko krade Ukrajině demokracii, suverenitu, schopnost se samostatně rozhodovat. V tomto musí být postavení ČR jasné. Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to něco obdobného, jako se mělo stát (v ČR) v roce 1948. Měli jsme se postavit za studenty a za to, aby bylo přijato ústavní řešení," řekl. Dnešní vzpomínková akce, kterou pořádá Pražský akademický klub 48, předseda Senátu a spolek Mene Tekel, začala ráno u budovy Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí kladením květin k pamětní desce upomínající studentský odpor v roce 1948. Účastníci piety se poté vydali po trase pochodu vysokoškoláků do horní části Nerudovy ulice. Tam památku a odkaz někdejších studentů připomene dopolední shromáždění, na němž promluví politici, zástupci univerzit a také jeden z posledních žijících účastníků pochodu studentů z roku 1948 Antonín Kyncl. Shromáždění zakončí duchovní promluvou kardinál Dominik Duka. Vysokoškolští studenti se v únoru před 75 lety vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později se na Hrad vydalo zhruba 5000 lidí. V Nerudově ulici jim ale přehradili cestu policisté, při jejichž zásahu byl postřelen a zmrzačen student Josef Řehounek. Postoj studentů v roce 1948 se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Na univerzitách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a akademiků a vylučování ze škol. Komunistická strana zvítězila v roce 1946 ve volbách, v českých zemích získala přes dvě pětiny hlasů. Převzetí moci dokončila právě v únoru 1948.

Publikováno: 25.2.2023

Pavel Hofman / FORUM 24

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v sobotu u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je třeba být ostražití před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Podobně jako v roce 1948 Československo podle něj nyní zažívá útlak svobody Ukrajina, kterou napadlo Rusko. Politik to dnes novinářům řekl na pietní akci připomínající studentský pochod v únoru 1948, který byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Dnes si tutéž trasu prošlo asi 40 lidí z řad studentů, zástupců protikomunistických organizací a senátorů. Odpor studentů vůči nástupu komunistů je podle Vystrčila i pro dnešní společnost živým tématem. Lidé by si měli činy studentů a jejich odvahu dále připomínat a inspirovat se jimi. "Dnes je to zvláště aktuální i proto, že je to 366 dní od začátku ruské agrese na Ukrajině. Tam je to také o útlaku svobody, o tom, že Rusko krade Ukrajině demokracii, suverenitu, schopnost se samostatně rozhodovat. V tomto musí být postavení ČR jasné. Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to něco obdobného, jako se mělo stát (v ČR) v roce 1948. Měli jsme se postavit za studenty a za to, aby bylo přijato ústavní řešení," řekl. Dnešní vzpomínková akce, kterou pořádá Pražský akademický klub 48, předseda Senátu a spolek Mene Tekel, začala ráno u budovy Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí kladením květin k pamětní desce upomínající studentský odpor v roce 1948. Účastníci piety se poté vydali po trase pochodu vysokoškoláků do horní části Nerudovy ulice. Tam památku a odkaz někdejších studentů připomene dopolední shromáždění, na němž promluví politici, zástupci univerzit a také jeden z posledních žijících účastníků pochodu studentů z roku 1948 Antonín Kyncl. Shromáždění zakončí duchovní promluvou kardinál Dominik Duka. Vysokoškolští studenti se v únoru před 75 lety vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později se na Hrad vydalo zhruba 5000 lidí. V Nerudově ulici jim ale přehradili cestu policisté, při jejichž zásahu byl postřelen a zmrzačen student Josef Řehounek. Postoj studentů v roce 1948 se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Na univerzitách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a akademiků a vylučování ze škol. Komunistická strana zvítězila v roce 1946 ve volbách, v českých zemích získala přes dvě pětiny hlasů. Převzetí moci dokončila právě v únoru 1948.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace