Švýcarská prokuratura obvinila čtyři bankéře z pomoci při ukrývání Putinových peněz

<img width="1920" height="1134" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/aaa-1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/aaa-1.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/aaa-1-300x177.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/aaa-1-1024x605.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/aaa-1-768x454.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/aaa-1-1536x907.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/aaa-1-290x170.jpg 290w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" />Švýcarští prokurátoři obvinili čtyři bankéře z pomoci při skrývání desítek milionů švýcarských franků v zájmu Vladimira Putina. Informoval o tom <a target="_blank" href="https://www.ft.com/content/7caf49dd-1d44-40b7-825d-01a30e9df822" rel="noopener">list</a> Financial Times (FT), podle kterého jde o jeden z prvních soudních případů na Západě, který se přímo týká majetku údajně patřícího ruskému prezidentovi. Čtyři osoby byly zaměstnanci švýcarské pobočky ruské společnosti Gazprombank a patří mezi ně i její generální ředitel Roman Abdulin. Podle obžaloby - jejíž kopii poskytl deníku Financial Times soud v Curychu - se bankéři dopustili trestné nedbalosti, když umožnili otevření účtů ve Švýcarsku jménem Sergeje Roldugina, violoncellisty a kmotra Putinovy dcery, aniž se dotazovali na původ finančních prostředků, které přes ně proudily "Je notoricky známo, že ruský prezident Putin má oficiálně příjem něco málo přes 100.000 švýcarských franků a není bohatý, ale ve skutečnosti má obrovský majetek spravovaný lidmi z jeho okolí," uvádí se v obžalobě. "Roldugin (byl) nastrčený člověk," stojí v dokumentu. Mluvčí švýcarské pobočky banky Gazprombank, která v důsledku mezinárodních sankcí proti Rusku ukončuje svou činnost, obvinění proti zaměstnancům banky popřel. K soudnímu řízení se odmítl vyjádřit. Prokuratura tvrdí, že v Gazprombank byla v případě Roldugina provedena minimální hloubková kontrola. Podle obžaloby bankéři podepsali prohlášení, že violoncellista není "politicky exponovanou osobou" - což je formální označení, které by vyvolalo další kontrolu - navzdory tomu, že se na veřejnosti široce objevily informace o jeho vazbách na Kreml a Putina. Účty, které bankéři otevřeli ve Švýcarsku, naznačovaly, že Roldugin disponoval majetkem ve výši nejméně 50 milionů švýcarských franků (přes 1,1 miliardy Kč) a plánoval do země ročně převést několik milionů prostřednictvím složitého systému fiktivních společností a účtů. "Deklarovaný majetek obecně nebyl v žádném případě věrohodný jako Rolduginův vlastní majetek," uvádí prokuratura. Oficiální dokumentace banky o hloubkové kontrole Roldugina obsahovala pouze výtisk webových stránek divadla v Petrohradě, kde Roldugin působil jako dirigent, a jediný negativní výsledek vyhledávání v databázi Worldcheck, která zajišťuje dodržování předpisů. Prokuratura tvrdí, že čtveřice v Gazprombank si byla plně vědoma Rolduginova skutečného významu a vazeb. Obžaloba také podrobně popisuje, jak byly společnosti vedené na Rolduginovo jméno založeny úředníky banky Rossija, která se snažila maskovat své zapojení pomocí anonymních e-mailových adres. "Banka Rossija je bankou předních ruských politiků a její majoritní akcionář a předseda představenstva (Jurij Kovalčuk) je považován za Putinova pokladníka," uvádí se v obžalobě. Případ byl otevřen v důsledku zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers) v roce 2016, které se týkaly zhruba 214.000 subjektů z 200 zemí světa, z nichž některé sloužily k ukrytí nelegálně získaného majetku. Analýza dokumentů zviditelnila kauzu Roldugina, jeho blízkost k Putinovi, bance Rossija a obrovské nevysvětlené bohatství. Švýcarský bankovní regulátor FINMA poté zahájil vyšetřování proti bance Gazprombank. V roce 2018 dospěl k závěru, že banka "v letech 2006 až 2016 vážně porušila požadavky na hloubkovou kontrolu v oblasti boje proti praní špinavých peněz", a uložil jí přísné sankce. Zároveň podal stížnost kantonálnímu státnímu zastupitelství v Curychu, čímž vyvolal formální trestní vyšetřování. Státní zástupci nyní požadují tresty odnětí svobody pro všechny čtyři dotčené bankéře. Soudní proces začne v Curychu 8. března.

#Hlavní stránka #Zprávy #Rusko #Švýcarsko #Vladimir Putin

Publikováno: 2.3.2023

Švýcarští prokurátoři obvinili čtyři bankéře z pomoci při skrývání desítek milionů švýcarských franků v zájmu Vladimira Putina. Informoval o tom list Financial Times (FT), podle kterého jde o jeden z prvních soudních případů na Západě, který se přímo týká majetku údajně patřícího ruskému prezidentovi. Čtyři osoby byly zaměstnanci švýcarské pobočky ruské společnosti Gazprombank a patří mezi ně i její generální ředitel Roman Abdulin. Podle obžaloby - jejíž kopii poskytl deníku Financial Times soud v Curychu - se bankéři dopustili trestné nedbalosti, když umožnili otevření účtů ve Švýcarsku jménem Sergeje Roldugina, violoncellisty a kmotra Putinovy dcery, aniž se dotazovali na původ finančních prostředků, které přes ně proudily "Je notoricky známo, že ruský prezident Putin má oficiálně příjem něco málo přes 100.000 švýcarských franků a není bohatý, ale ve skutečnosti má obrovský majetek spravovaný lidmi z jeho okolí," uvádí se v obžalobě. "Roldugin (byl) nastrčený člověk," stojí v dokumentu. Mluvčí švýcarské pobočky banky Gazprombank, která v důsledku mezinárodních sankcí proti Rusku ukončuje svou činnost, obvinění proti zaměstnancům banky popřel. K soudnímu řízení se odmítl vyjádřit. Prokuratura tvrdí, že v Gazprombank byla v případě Roldugina provedena minimální hloubková kontrola. Podle obžaloby bankéři podepsali prohlášení, že violoncellista není "politicky exponovanou osobou" - což je formální označení, které by vyvolalo další kontrolu - navzdory tomu, že se na veřejnosti široce objevily informace o jeho vazbách na Kreml a Putina. Účty, které bankéři otevřeli ve Švýcarsku, naznačovaly, že Roldugin disponoval majetkem ve výši nejméně 50 milionů švýcarských franků (přes 1,1 miliardy Kč) a plánoval do země ročně převést několik milionů prostřednictvím složitého systému fiktivních společností a účtů. "Deklarovaný majetek obecně nebyl v žádném případě věrohodný jako Rolduginův vlastní majetek," uvádí prokuratura. Oficiální dokumentace banky o hloubkové kontrole Roldugina obsahovala pouze výtisk webových stránek divadla v Petrohradě, kde Roldugin působil jako dirigent, a jediný negativní výsledek vyhledávání v databázi Worldcheck, která zajišťuje dodržování předpisů. Prokuratura tvrdí, že čtveřice v Gazprombank si byla plně vědoma Rolduginova skutečného významu a vazeb. Obžaloba také podrobně popisuje, jak byly společnosti vedené na Rolduginovo jméno založeny úředníky banky Rossija, která se snažila maskovat své zapojení pomocí anonymních e-mailových adres. "Banka Rossija je bankou předních ruských politiků a její majoritní akcionář a předseda představenstva (Jurij Kovalčuk) je považován za Putinova pokladníka," uvádí se v obžalobě. Případ byl otevřen v důsledku zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers) v roce 2016, které se týkaly zhruba 214.000 subjektů z 200 zemí světa, z nichž některé sloužily k ukrytí nelegálně získaného majetku. Analýza dokumentů zviditelnila kauzu Roldugina, jeho blízkost k Putinovi, bance Rossija a obrovské nevysvětlené bohatství. Švýcarský bankovní regulátor FINMA poté zahájil vyšetřování proti bance Gazprombank. V roce 2018 dospěl k závěru, že banka "v letech 2006 až 2016 vážně porušila požadavky na hloubkovou kontrolu v oblasti boje proti praní špinavých peněz", a uložil jí přísné sankce. Zároveň podal stížnost kantonálnímu státnímu zastupitelství v Curychu, čímž vyvolal formální trestní vyšetřování. Státní zástupci nyní požadují tresty odnětí svobody pro všechny čtyři dotčené bankéře. Soudní proces začne v Curychu 8. března.